úterý 23. května 2017

Ze dvou nezávislých zdrojů

Další ukázka toho, jaké tragédie dokáží zhotovitelé v praxi vyplodit.

V roce 2014 jsem dělal zadávací dokumentaci veřejné zakázky.
Napájení evakuačního výtahu v domově seniorů. Diesel použít nešel, bylo nutné použít UPS. Jelikož šlo o napájení požárně bezpečnostního zařízení (viz odst. 4 písm. d), muselo samozřejmě splňovat nějaké základní předpoklady:

  • požadavek na napájení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů (viz § 9 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. spolu s ČSN 73 0810, čl. 12.9.1 a ČSN 73 0848, čl. 4.1.1, čl. 4.1.4 a čl. 4.1.5)
  • požadavek na samostatné hlavní a záložní napájení (viz ČSN 27 4014, čl. 4.8)
  • požadavek na automatický přepínač mezi hlavním a záložním napájením (viz ČSN 27 4014, Příloha A)

Celé řešení jsem proto navrhnul tak, jak to správně navrženo mělo být:

  • síťový přívod pro požární rozváděč byl napojen před hlavním vypínačem budovy, aby po vypnutí hlavního vypínače od CENTRAL STOP zůstal síťový přívod pro požární rozváděč pod napětím
  • na přívodu požárního rozváděče byl navržen automaticky přepínač sítí, do kterého byly přivedeny dva přívody: zmíněný síťový jako první zdroj a výstup z UPS jako druhý zdroj
  • UPS tak nebyla pod zátěží, ale pouze dobíjela a čekala na případný výpadek sítě; při výpadku by ji automaticky přepínač okamžitě připojil a UPS by převzala zátěž
  • jelikož UPS nebyla trvale pod zátěží, měla jen minimální spotřebu, neb jen občasně dobíjela baterie; současně měla i minimální provozní ztráty


Chvíli na to proběhla realizace, s klasickým folklórem nahrazování všeho, co nahradit jde.
Kdo Vám to navrhoval, to my kabrňáci to uděláme jinak a lépe! První problémy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Po nějakém čase jsem byl v objektu zkreslovat další drobnosti a obsluha si už tehdy stěžovala, že jim pořád vypadává jistič pro kuchyni.

Tragédie ze strany zhotovitele č. 1

Původně navržené oboustranně skříňové rozváděče, u kterých bylo i nakresleno, že se má přístrojová výzbroj volně rozmístit po prostoru skříní vyměnili za skříně jednostranné a všechno klasicky naňahňali na dvě DIN lišty k sobě. Takže stojíte před poloprázdnou skříní, ve které je vše narvané ve dvou řadách kvůli tomu, že se ušetřilo pár korun na vnitřních propojích. Jističe při zatížení samozřejmě hřejí (kor kuchyně s velkým odběrem), a pokud vedle sebe nemají volný prostor, tak se teplo přenáší i na jističe sousední. Ztrátové teplo místo toho, aby se odvádělo do volného prostoru, se přenáší na sousední jističe, ty se přehřívají ... a při zatížení vypadávají. Nějaké ověření návrhu ze strany zhotovitele, které požadovala dokumentace, a které požaduje ČSN EN 61439-1 ed. 2, čl. 10.10.1?
Ale jděte, kdo by se s tím dělal ...

Letos začátkem dubna přišla reklamace druhá.
Že při pravidelném servisu UPS je v její místnosti 30 stupňů, což má neblahý vliv na životnost baterií. To jsem zpozorněl. Jak může UPS, která je stále v režimu dobíjení naprázdno vyhřát místnost na 30 stupňů?
No a už to šlo jedno za druhým ...

Tragédie ze strany zhotovitele č. 2

Jelikož šlo o veřejnou zakázku, nesmělo se uvádět nic konkrétního. Anonymní popis parametrů UPS, odkazy na normy, požadavek na min 94% účinnost. Do zadávací dokumentace veřejné zakázky nicméně můžete psát co chcete, stejně na to všichni serou. Požadavky prostřednictvím citací norem, jak to požaduje zákon o veřejných zakázkách? Normy mi přijde jsou asi sprosté slovo, natož aby je někdo nedej bože otevřel, a našel si ten konkrétní článek, který dokumentace odkazuje. Ač byla v zadávací dokumentaci požadovaná UPS s účinnosti min 94 %, skončila tam UPS s účinnosti 92 %. Blbý 2 %, říkáte si? Jenže na 60 kVA výkonu UPS je to rozdíl ve ztrátách 1,2 kW ...

Tragédie ze strany zhotovitele č. 3

No jo, ale UPS naprázdno má přeci ztráty pár set W a ne kW, tak co tam tak topí? Jenže to by borci nesměli šetřit a nahrazovat, že ano. Takže jako první letěl automaticky přepínač sítí 100 A na přívodu požárního rozváděče (ten je přece moc drahý), který byl nahrazen za přepínač ruční (!) 80 A (pro předřazené jištění 100 A? taky ať počítám jak počítám, tak 60 kVA je 86,6 A) s tím, že je trvale přepnutý na UPS. Jakýpak s tím sraní? UPS tím pádem jede stále na plný výkon, a tudíž i topí jako kráva. No a to je i ten hlavní důvod, proč je tam teď horko; kdyby to zhotovitel udělal tak, jak bylo v zadávací dokumentaci, tak se to stát nemůže.

Tragédie ze strany zhotovitele č. 4

Síťový přívod pro požární rozváděč byl přesunut z před hlavního vypínače za něj. Takže po aktivaci CENTRAL STOP se vypne vypínač na přívodu hlavního rozváděče, tím pádem se ztratí i síťové napětí na přívodu požárního rozváděče a není tak splněna podmínka napájení požárních zařízení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

Tragédie ze strany zhotovitele č. 5

"Inteligentními" řešeními popsanými výše bylo úspěšně vyřazeno původně navržené napájení evakuačního výtahu ze dvou na sobě nezávislých zdrojů (síť a UPS). Nyní je celé zařízení napájeno pouze z jednoho zdroje. Jen z UPS. Ta když klekne, tak klekne všechno. Oni si totiž mnozí koumáci vykládají požadavek na napájení požárně bezpečnostních zařízení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů tak, že osadí UPS s integrovaným by-passem a myslí si, že mají splněno. Jenže co nastane, když tu UPS jakožto druhý zdroj vypnu/odpojím/klekne (odejde třeba řídící elektronika)? Zůstane zařízení napájeno z prvního zdroje (tzn ze sítě)? Nezůstane, je to nesmysl. Tím spíš, když si ji debilně vypínám od CENTRAL STOP. Realizované řešení je navíc v případě napájení evakuačních výtahů i nesmysl v rozporu s obrázkem ČSN 27 4014, Příloha A (tzn samostatný síťový přívod přes hlavní rozváděč, samostatný přívod od záložní UPS, obé zavedeno do nezávislého automatického přepínače).



Celé je to zkrátka majstrštyk. Hlavně že zhotovitel ušetřil na náhradách.
Co bychom ale chtěli od preudoodborníků, vybíraných na základě kritéria nejnižší ceny?
Skutečný stav po nich překreslil nějaký 65 letý důchodce, aniž by si hlavu lámal, jak to je blbě.

Celá situace je navíc krásným příkladem toho, co popisuji v bakalářce na straně 25. Šetří se, takže nikdo neobjednává autorský dozor projektanta; dozor dělá maximálně HIP, tady si vybavuji, že byl i nějaký nezávislý technický dozor investora. Jenže pokud dozor nemá odbornou způsobilost v oblasti vyhrazených technických zařízení, tak je absurdní, aby zde vykonával jakýkoli dozor, a nemá jej dělat. Pokud dozor nerozumí oblasti vyhrazených technických zařízení, tak jej zhotovitel vždycky utáhne na vařené nudli. Což se zde i stalo. Zhotovitel dodal něco úplně jiného, se zcela jiným, a navíc nefunkčním řešením, v rozporu s požadavky norem.

Ale hlavně že si všichni při problému hned vzpomenou na původního projektanta.
Vzpomínat ale mají opačně - na toho kdo to realizoval, na toho kdo dělal dozor, a na toho kdo to kreslil.
Mimochodem pokud dozor nemá odbornou způsobilost, tak se bude těžko vyviňovat.



A třešnička na dortu?

Já do zadávací dokumentace napsal, že se jedná o vyhrazené zařízení třídy I skupina C (srov. ČSN 73 0835, Příloha A, Tabulka A1, položka 6.1, písm. l: domovy důchodců spadají normově mezi zdravotnická zařízení). I podle metodické pomůcky pro stavební úřady spadají domovy důchodců mezi vyhrazená zařízení třídy I. (viz strana 5). Takže domov seniorů podle mě má spadat pod dozor TIČR. Realita? Vím, že tam tehdá došel nejmenovaný pražský inspektor a prohlásil, že ho to nezajímá, že to posuzovat nebude, neboť to není lůžková nemocnice ...
A ještě jsem byl tehdá za pitomce, proč že to řadím mezi vyhrazená zařízení třídy I. :-)



Tož tak zase něco z toho, jak to chodí v praxi.

Žádné komentáře:

Okomentovat