sobota 30. května 2015

Normy ve stavebnictví zdarma?

Nejvyšší správní soud dne 28. 5. 2015:
[34] (...) technické normy, podle kterých vzniká povinnost postupovat v souladu se stavebním zákonem nebo jiným právním předpisem, který ho provádí, musí být bezplatně a veřejně přístupné.
[38] (...) Pojem bezplatně proto podle Nejvyššího správního soudu v posuzované věci nelze vykládat jinak, než že poplatek za poskytnutí úplného znění technické normy nesmí být vyšší než 0 Kč.
Toliko zásadního v rozsudku k normám zdarma.
Nicméně dále je v rozsudku několik poměrně zásadních sdělení ohledně závaznosti norem ve stavebnictví:
[40] (...) Teorie práva obecně rozeznává tři základní podoby normativnosti - příkaz, zákaz a dovolení. (...) Pokud je vyjádřena pozitivně (např. musí být splněny podmínky technické normy), jde o příkaz. V uvedené normě uvedené alternativy jsou totiž jedinými alternativami chování pro daného jednotlivce. V případě negativně vymezené povinnosti (např. nikdo nesmí porušit podmínky technické normy), jde o zákaz. V normě uvedená alternativa je pro jednotlivce vyloučená. (...)
[43] Z vymezení pojmu normová hodnota ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. vyplývá, že se u odkazů na technické normy v této vyhlášce nejedná o tzv. indikativní odkazy ve smyslu čl. 45a a odst. 1 Legislativních pravidel vlády, ale o odkazy závazné. Technické normy, na které je ve vyhlášce odkazováno, totiž neobsahují příklady, jak lze splnit povinnosti stanovení právním předpisem, ale stanoví přímo tyto povinnosti. (...)
Toto je mimochodem poměrně klíčové sdělení Nejvyššího správního soudu jak pro všechny projektanty aktivních jímačů, tak v podstatě současně i pro TIČR s jejich "máslem na hlavě". Proč?
No protože ČSN EN 62305-2 ed. 2 (na kterou odkazuje vyhláška) podmiňuje platnost analýzy rizika provedením ochrany před bleskem podle souboru EN 62305 (a ne na to šroubovat NF C-17 102 či STN 34 1389)!
[44] Stanovení určité normové hodnoty neznamená, že nemůže být zvoleno ještě lepší řešení. Aby někdo ale mohl zvolit lepší řešení, musí vědět, jaký je minimální povolený standard, kterého musí dosáhnout. Musí hlavně být dopředu jasné, jak postupovat, aby danou vyhlášku neporušil. (...) Argumentace žalovaného a Ministerstva pro místní rozvoj, že normové hodnoty nejsou závazné, tedy neobstojí. (...)
Vida, mimimální povolený standard, tedy ochrana před bleskem podle ČSN EN 62305-3 ed. 2 + Změna Z1. Přidáme-li k tomu Oznámení ÚNMZ č. 01/13 na straně 2, že: "národní francouzská a slovenská norma nebyly převzaty do soustavy ČSN, nejsou harmonizovanými normami a nelze je v případě odkazu na normové hodnoty používat pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb.", pak mám za to, že zde není moc o čem diskutovat.
[51] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že se v dané věci zabýval pouze technickými normami ve stavebnictví, pro které povinnost bezplatného poskytování stanoví jako lex specialis § 196 odst. 2 stavebního zákona. (...)
[53] (...) Městský soud proto v dalším řízení bude muset zjistit, zda nejsou dány jiné důvody pro odmítnutí žádosti stěžovatele o poskytnutí požadované informace v podobě úplného znění technických norem ve stavebnictví. (...) Pokud zjistí, že tu jiný důvod pro odmítnutí žádosti stěžovatele o informace není, bude muset zrušit rozhodnutí žalovaného o odvolání a rozhodnutí Úřadu o odmítnutí žádosti a současně Úřadu nařídit požadované informace poskytnout.
No, ještě tedy není vyhráno. Zdroj, včetně citovaného rozsudku zde.


PS: Tak by mě zajímalo co na to ti všemožní blábolící, jak prej že jsou ty normy nezávazné ...?

Žádné komentáře:

Okomentovat