sobota 5. července 2014

BIM počtvrté, aneb Revit MEP v profesi elektro

Pod posledním příspěvkem o BIM se rozběhla obsáhlá diskuse.
Na můj vkus až trochu podezřele propagující Revit MEP.

Teoretizování je k ničemu, praxe je praxe.
Když se začnete o něco intenzivně se zápalem zajímat, tak k sobě začnete přitahovat všechny potřebné věci, které do sebe začnou pěkně zapadat.
A tak se mi ejhle někde zobrazila zmínka o tom, že Autodesk nabízí studentské verze zdarma. No vida, vždyť já mám přeci od června oficiální statut studenta na VŠ! Chvíli zabrala registrace a už mi na počítači běží plnohodnotná verze Revitu - STUDENTSKÁ VERZE. Není nad to si vše osahat!
Chvíli jsem na Revit koukal co s tím, sám od sebe jsem se zmohl akorát na přepínání přednastavených pohledů v ukázkových souborech. A tak do soukolí zapadlo další ozubené kolečko, neb na webu Autodesk klubu jsou k nalezení a ke stažení příručky práce s Revitem MEP elektro, a to včetně modelových příkladů!

Poznatek první
Revit MEP je docela HW náročný
Aktuálně mám i7-3770 / 16 GB RAM / systém jede na SSD / profi grafika Quadro K600.
I tak je např. otevírání vzorových projektů s příklady, či jejich ukládání ukrutně časově náročné, čekání je v desítkách sekund (či až minut, v případě převodů do novější verze). Otázkou je, zda je to Revitem, anebo obecnou náročností BIM jako takového? Zatím neumím posoudit, ale spíš tipuji na to druhé.

Poznatek druhý
Ribbon je neštěstí napříč platformami
Z čí hlavy vzešlo, že přepínání mezi panely s ikonami má být v něčem přínosnější a produktivnější než přímé klikání na samotné ikony, je mi záhadou. Pořád jak pako musí člověk překlikávat mezi jednotlivými panely, aby se dostal k ikoně, kterou chce použít. Do aktuální verze AutoCADu 2015 se Autodesk dokonce snaží ribbon natvrdo procpat bez možnosti přímého přepnutí do klasického zobrazení, naštěstí na to existuje postup, jak to přepnout do klasiky (viz čtvrtý příspěvek).

Poznatek třetí
Přebobtnalost nastavení
Úvod příručky se věnuje nastavováním, přičemž zde narážíme na to, co kritizuji už delší dobu. Revit MEP v sobě obsahuje víc profesí, než jen elektro, takže v nastavení programu jsou samozřejmě položky, které projektant elektro vůbec k ničemu nepotřebuje, pouze vše velmi znepřehledňují.
TIP pro programátory: např. u programu ePLAN si koupíte jedno instalační CD a podle zaplaceného vloženého registračního kódu se zpřístupňují jednotlivé verze a funkčnosti (rozsah licencí zhruba od 40 tis až někam ke 1/4 milionu a výše za Ultimate verze); proč to nejde u Autodesku? zaplatím si licenci elektro, vložím registrační kód licence elektro a omezí se mi funkčnost jen na profesi elektro? cena programu může být rázem třetinová, ne?

Poznatek čtvrtý
Nutnost ručního nastavování základních parametrů
Jako neštěstí vnímám potřebu do Revitu MEP ručně nabušit základní normové požadavky. Např. parametr Požadované úrovně osvětlení je nutno zadávat ručně? Přitom existují výpočetní programy na osvětlení, které všechny tyto základy obsahují. To nejde nějak importovat z Dialuxu? To každý projektant v EU opisuje X stránek z EN 12464-1? V celé EU tyto hodnoty přeci platí stejně, ne?

Poznatek pátý
(Ne)výpočty osvětlení
Revit MEP při umísťování svítidel provádí jakýsi "odhad úrovně osvětlení", aniž by bylo jasné pro jakou srovnávací rovinu, či pro jaké čistotní parametry a odraznosti prostředí to počítá. O povinném činiteli oslnění UGR si můžeme nechat jen zdát. Hlavně že jde odhadnuté úrovně osvětlení zobrazovat barevnými plochami. Ovšem tak nešťastně, že celou místnost obarví jednolitou barvou podle dosažené intenzity. Co na tom, že se při výpočtech osvětlení zobrazují nějaké izolinie? Tady se to nerozlišuje, dosáhne se v místnosti např. 200 lx, tak je celá místnost třeba červená. Jenom nevím, co takovým odhadovaným omalovánkám budou říkat na hygieně, až jim tohle někdo v dokumentaci přinese.

Poznatky další
Terminologie překladu a amerikanismy programu:

  • Použitá terminologie v českém překladu je hodně špatná, o nějaké normové terminologii si lze nechat jen zdát. Průřez vodičů je označován jako "průměr vodiče" (??) či "velikost vodiče" (různé pojmenování toho samého?), účiník je po americku "výkonový faktor" (a jde o cos-fí nebo lambda?), soudobost je "činitel náročnosti" (taky mě fascinuje, proč se v příkladech v příručce používá hodnota >100%? jako že to jede ještě víc jak na maximum?), elektroinstalační krabice jsou "rozváděcí skříně", rozváděče jsou pro změnu "panely", jističe jsou "přerušovače", atd. Prase aby se v tom vyznalo.
  • S tím související už dříve zmiňované obloučkové kreslení kabelů, již zmiňovaným průšvihem je nemožnost vygenerování skutečných svislých/vodorovných délek kabelů do výkazu.
  • Dalším amerikanismem v Revitu MEP je tabulkové zobrazení náplně rozváděčů, opět vycházející z amerických zvyklostí. Co si z US pamatuju, tak tam mají šíny uprostřed skříně a jističe cvakají vlevo-vpravo od nich. Přesně tak vypadá i tabulkový výstup z Revitu MEP. Na nějaké standartní schéma zapojení zapomeňme. Nedejbože, abysme chtěli nakreslit nějakou ovládačku. Nebo chtít udělat nějakou specifikaci výzbroje rozváděče?
  • Jak známo, jedním z hlavních úkolů projektanta je správně nadimenzovat průřezy kabelů. Revit MEP sice nějak uvádí odpovídající průřezy (mám ale podezření, že je dosazuje jen stylem zadám 15 A => přiřadí v nastavení uvedený průřez, bez nějakého výpočetního ověření např. impedanční smyčky), ovšem uvádí je v AWG, nikoli v mm2? A jelikož mezi AWG a mm2 neexistuje přímá úměra, je to k čemu? V Česku samozřejmě k ničemu. Jasně, ono to jde ručně přebušit v dialogu Nastavení elektro, ale zase - to každý projektant v EU všechno přepisuje podle HD 60364-5-52? Nehledě na to, že se dovolené průřezy výrazně mění s ohledem na způsob uložení kabelů, kterých je podle tabulky A.52.3 zmíněné normy celkem 73 způsobů, o čemž Revit MEP zdá se nemá ani páru ...

Poznatek (pro mě) závěrečný
Nevím, co si kdo představuje pod obsahem projektování elektro.
Ale vlastní osahání si Revitu MEP ve verzi 2015 mě tedy jen utvrdilo, že tudy ne. Možná jdou funkčnosti poupravovat nějakými dalšími nastavováními a parametrizováním programu, ale buď za to zaplatím další balík někomu kdo to udělá, anebo nad tím sám "strávím mládí".

Revit MEP je v profesi elektro z mého pohledu nástroj na polo-BIM-cestu.
Tzn. velké prvky a trasy rozměrově sice namodeluji v BIM, ale vlastní elektro návrh je nutno zpracovat v něčem jiném. Pak ale musím dělat dvojí práci.
Rozměrové namodelování navíc udělám v Revitu LT za zlomek ceny Revitu MEP. A k tomu je potřeba ještě další SW, ve kterém doprojektuju zbytek (nakreslím schémata rozváděčů, nakreslím uzemnění a LPS včetně kontroly valivých koulí a ochranných úhlů, provedu výpočty dostatečných vzdáleností, provedu výpočty osvětlení, provedu návrh a kontrolu průřezů kabelů s ohledem na impedanční smyčky a úbytky napětí, nakreslím kabelové rozvody, dodělám výkazy).
Z pohledu praktického používání tohle nedává smysl.



Ještě UPDATE ...
Ostatně výše publikovaný závěr, ke kterému jsem dospěl, v podstatě koresponduje i s nedávno vydanou publikací Revit ve stavební praxi. Na straně 22, v kapitole 3.2 Obvyklá propracovanost BIM modelu v současné praxi je uvedeno: "V profesi elektro se modelují jen hlavní trasy ... a rozváděče. Jednotlivé kabely ani umístění zásuvek a vypínačů se většinou nemodeluje (řeší se pouze jednoduchým 2D schématem, zpracovaným ve 2D) ..."
Pak mi není ale jasné, jak se nemodelované prvky vykazují (jednou z výhod BIM mají být přeci mnohem přesnější výkazy výměr)? Nijak. Musím to samé nakreslit ve 2D. A v BIM v podstatě jen domodelovat prostorové nároky. To je to samé, jak když nyní někdo chce dělat výkazy výměr z dokumentace pro stavební povolení. Taky těžko vykazovat něco, co v té dokumentaci není.
A jsme zase u Revitu LT, který je např. v rámci Desktop subscription v podstatě zadarmo spolu s AutoCAD LT (sada AutoCAD Revit LT Suite). Ale pak se ani v případě Revit MEP, ani v případě používání kombinace AutoCAD LT / Revit LT z mého pohledu nejedná o plnohodnotný BIM.

2 komentáře:

  1. Revit je robusní nástroj, do kterého se dá spousta funkcionalit doplnit Rozřířeními, tzv. Extensions. Některé jsou zcela zdarma, jiné pro uživatele se zaplaceným Subscription (takže například tady má Vámi tolik oblíbená služba :-) smysl, protože nástroje dokáží mnohdy opravdu značně zefektivnit práci), další jsou potom placené.
    Vámi zmiňovaný výpočet umělého osvětlení jde doplnit např. nástrojem Elum Tools. Je to zrovna verze placená (550USD + 350USD roční poplatek). Pro volnonožce cena hodně vysoká, ve větších projekčních kancelářích však podle mého názoru najde využití.

    https://apps.exchange.autodesk.com/RVT/en/Detail/Index?id=appstore.exchange.autodesk.com%3aelumtools2014%3aen

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jestli někomu dává smysl vypláznout 100k+ za SW s blbou terminologií a pochybnou funkčností (z pohledu profese), který si musím ještě dál doladit placenými Extensions, proč ne :-)
      Mě to smysl příliš nedává ...

      Vymazat