pondělí 13. srpna 2018

Karel II, aneb po roce další dávka

Seriál na pokračování, aneb z některých by se člověk opravdu potrhal smíchy ...



"Karel" projekční kancelář je v totálním časovém pressu a usilovně poptává subdodavatele, který by ho vytáhnul z bryndy. Plnění potřebuje do 14 dnů. K poptávce ale přiloží své všeobecné obchodní podmínky, plné totálních nesmyslů, jako že splatnost bude po 60 dnech, že budete mít povinnost si nechat podepisovat protokoly i na předané podklady, nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty.
(aneb vy něco chcete do 14 dnů, ale platíte až za 60? to přejeme úspěšné hledání)


"Karel" projekční kancelář je v totálním časovém pressu a usilovně poptává subdodavatele, který by ho vytáhnul z bryndy. Prej potřebujou dodělat výběr zhotovitele. OK, budiž. Když se začnete ptát po předchozím stupni, tak prej si tu elektriku pro stavební povolení udělali architekti sami. Aha. Vidím tady rozmístěná svítidla, máte k tomu výpočty? Ne, k čemu, to někdo potřebuje? A jak víte, že Vám vyjdou intenzity osvětlení? To nevíme. Tady jste přístavbou zastavěli fakturační elektroměr distributora, máte to projednané? Ne, to přece nevadí, že bude uvnitř, ne? Po nějakém protokolu o určení vnějších vlivů se myslím nemá vůbec smysl ptát ... nashledanou.
(aneb zprasíme si to bez osvědčení sami, a pak najdeme hňupa, co to za nás vezme na sebe)


"Karel" zhotovitel si u Vás objedná projekt, vy mu jej zpracujete, v elektronické podobě odevzdáte, vyfakturujete. On Vám ale po třech týdnech fakturu vrátí s blábolem, že nemáte podepsaný předávací protokol, takže údajně nic nepřevzal. A že prej máte na faktuře opravit její datum tak, aby bylo stejné jako na předávacím protokolu.
Samozřejmě prý s novou splatností ... to určitě.
(aneb přece nebudeme projektantovi platit dřív, než nám zaplatí náš objednatel, ne?)


V nabídkách standardně při platbě předem nabízíme slevu 10 %.
"Karel" tedy že zaplatí menší půlku předem a chce za to 10 % slevu. OK, budiž.
Přijdete odevzdat dokumentaci, a "Karel" že by chtěl ještě to a to slevit. Mávnete už nad tím rukou.
Dopracování tendrovky mu dáte o 60 % levněji, rozpočet o 50 % levněji. Pošlete fakturu.
"Karel" se ale ozve, jaktože na jím vynucených 60 a 50 % slevy není aplikována ještě 10 % sleva ...
(aneb nechci slevu zadarmo, já chci slevu ze slevy!)


"Karel" je známý notorický neplatič. Nicméně zase přijde s prosíkem, abyste mu pomohli.
Řeknete OK, ale splatnost bude striktně do 30 dnů, pokud ne, bude to podstatné porušení smlouvy.
Plus chceme první část zaplatit předem. "Karel" samozřejmě na splatnosti opět z vysoka sere, jak u zálohové, tak následně i u závěrečné faktury. Takže jej logicky pošlete do háje. "Karel" na Vás hned vyrukuje s právníkem, aby udělal bububu. Jenže když víte co děláte, tak i právníka můžete snadno poslat do háje ... a bylo ticho po pěšině.
(aneb na hrubý pytel patří hrubá záplata, ne?)


"Karel" projekční kancelář jde po ceně. Prej že mu pro veřejnou zakázku stačí jen dokumentace pro stavební povolení. OK, budiž, zákon to umožňuje. Na začátku ale zapomene dodat, že pak k tomu co nejjednoduššímu a nejlevnějšímu stavebku bude chtít co nejpřesnější výkaz výměr. Následně začnou otázky, jestli v tom odhadovaném výkazu jsou opravdu všechny kabely, či na které položce by se dalo množstevně kolik ušetřit? S rozpočtářem pak řeší, proč má v rozpočtu kabel za 12 Kč/m, když ho "Karel" viděl na internetu za 11,9 Kč/m ...
(aneb kterak uplést z hovna bič?)

neděle 31. prosince 2017

Rok 2017 & exit

Koncem každého roku píšu cosi jako rekapitulaci.
I letos. Byť letos to bude o rekapitulaci spíš jen okrajově.
V zásadě je ta rekapitulace pokaždé o tom, jak úspěšný rok to byl (opět byl), jaká byla hromada projektů (téměř stejně jako loni), jak byl letos nejlepší obrat (pomyslná laťka zase poskočila výše). Původní záměr těchto rekapitulací byl inspirovat. Nechat nahlédnout pod pokličku. Proto jsem vkládal různé přehledy a statistiky. Aby ukázaly, že to co Vám někdo bude tvrdit jako dogma (a tím projektováním se dá jako uživit?), je jen jeho pohled na svět.
Vy můžete mít úplně jinou realitu.

To, že všechno neustále roste je na jednu stranu krásné.
Ale na druhou stranu je to i dvousečné. Protože když budete dobří v tom co děláte, tak začnete být žádaní. Což je samozřejmě skvělé. Jenže když jste žádaní, tak dříve nebo později budete muset začít řešit, co s tím? Protože jako každý jednotlivec máte jen omezenou kapacitu. A i když budete ten nejefektivnější volnonožec, tak jednou začnete narážet na své limity, co jste schopni zvládnout. A pak máte v zásadě jen pár možností.
Začít odmítat, anebo outsourcovat.

Outsourcování je ostatně moderní, což?
V minulosti jsem absolvoval školení NaVolnéNoze, kde přišla řeč i na toto téma.
Současně ale zaznělo důrazné varování, nepouštět se do outsourcování dříve, než budete mít zvládnuté procesy. Sám jsem si už nějakými pokusy outsourcovat na začátku podnikání prošel. Myšlenka je to ostatně krásná ... sehnat zakázku, rozdělit práci, kterou udělají jiní, pak to jen dát dohromady, vyfakturovat a po odečtení nákladů být v zisku. Jenže když se to nepovede, ať už z hlediska kvality, či spolehlivosti Vašich subdodavatelů, tak to poškodí Vaše dobré jméno; ne jejich. Kdyby to bylo takto jednoduché, tak to ostatně dělají všichni, ne?

Zdali odmítat nebo neodmítat zakázky je dilema, které jsem neustále řešil od začátku podnikání.
A ani po sedmi letech na volné noze na tuto otázku nemám jednoznačnou odpověď.
Samozřejmě jedním ze způsobů odmítání může být zvyšovat ceny tak dlouho, až se srovná poptávka s Vaší kapacitou. Opět, myšlenka mít méně práce za stejně/více peněz je nepochybně lákavá; ale opět dvousečná. Protože nepochybně existuje cenová úroveň, která přestane být pro trh akceptovatelná, což Vaše dobré jméno může opět spíše poškodit. Nicméně myslím si, že jedno dobré filtrační kritérium zakázek jsem postupně objevil.
Sledovat solventnost poptávajících. Je to jednoduché a velmi účinné. Jednak si každého poptávajícího prolustrovat ve veřejných rejstřících, zdali nedluží státu, zdali není v exekuci, či insolvenci. Ale hlavně a zejména sledovat to, jak daný subjekt dodržuje nebo nedodržuje splatnosti faktur. Sám jsem za letošek poslal do háje několik architektů a jednu realizační firmu právě z důvodu nedodržování splatností. Opravdu mě nebaví odvádět práci a pak škemrat o zaplacení. Subdodavatel není od toho, aby úvěroval svého objednatele. Pokud někdo nemá na zaplacení, má si u banky otevřít kontokorent. U banky, ne u mě, svého subdodavatele.
Samozřejmě, že ve mě hlodaly pochybnosti, jestli dělám dobře. Což ukázal čas, že to byl jednoznačně krok správným směrem. Namísto odkopnutých neplatičů přišel nový pravidelný zákazník, který sám od sebe nabídl 10 denní splatnosti, a k tomu další dva noví a též pravidelní zákazníci, platící takřka obratem. Navíc po odkopnutých neplatičích nárokujte to, na co máte právo. Oni se pak sice cítí strašně dotčeni, že po nich chcete to, na co máte ex lege nárok, ale já třeba letos vybral za nedodržování splatností takřka 30 tis Kč jen na paušálních náhradách a úrocích z prodlení. Mají platit včas; já ostatně taky plním termíny.
Ta filtrační kritéria jsou pak velmi jednoduchá. Neplatíte včas? V tom případě budete platit předem. Chcete něco honem honem, či vyřešit cizí průsery? Prosím zaplatit předem. Chcete slevu? Samozřejmě, za platbu předem. Něco za něco. Potřebujete něco do týdne či do dvou? Pak bude stejná i splatnost faktur. Máte splatnosti delší jak 30 dnů? Děkuji, nemám zájem. Neakceptujete takovéto podmínky? Pak děkuji a na shledanou.
Uvidíte, jak snadno se to všechno protřídí.

Ale i přes to, že nějakým způsobem filtruji poptávky, i přes to množství těch co projdou, začalo být ohromné.
A pomalu už i nad možnosti jednotlivce. Pak tedy nastal čas něco zásadně změnit.

Někdy zhruba před deseti lety jsem si začal přát mít více svobody. Splnilo se mi vrchovatě.
Tento blog jsem začal příspěvkem o tom, že je potřeba na sobě neustále pracovat. Učit se, rozvíjet se, být otevřený novým věcem a příležitostem. Pamatuji si, že už v té době jsem si přál potkat někoho, kdo by mě naučil budovat firmu. Zdá se, že se taky splnilo. A i proto dnešního dne má cesta volnonožce končí. Občas je totiž potřeba se vzdát toho dobrého, aby mohly přijít věci ještě lepší. Jako volnonožec končím, protože už víc jak rok makáme na něčem mnohem větším, než co může sám jednotlivec zvládnout. Sedm let jsem se snažil dělat dobré jméno značce EEProjekt; a od podzimu jsme tuto značku proměnili na EEProjekt s.r.o.
Makáme na tom od počátku se stejnou vizí, s jakou jsem začal psát tento blog.
Se stejnou vizí, s jakou jsem začal publikovat a přednášet.
S vizí pozvednout úroveň projektování elektro.

Přeji Vám mnoho úspěchu nejen do roku 2018, ale i do budoucna.
A myslete dnes a denně na to, že o čem sníte, to i dostanete.





PS: Vzhledem k nastíněné změně ale zatím není jasné, co bude dál s tímto blogem.
Jestli bude pokračovat v nezměněné podobě. Či jestli přejde pod chystaný web www.EEProjekt.cz
Jestli bude jen zakonzervován, či snad úplně zrušen?
Nevím, zatím neumím říci ...

čtvrtek 14. prosince 2017

Rozdíly mezi prováděcí a realizační dokumentací

Dokumentace k provádění stavby.
Jeden z absolutně nepochopených pojmů současnosti.
Jen málokdy narazíte na někoho, kdo v tom má jasno. Čest vyjímkám.

Jak že prováděčka není to samé co realizačka? To se mi nezdá. A v čem se jako liší?
To se po prováděčce bude projektovat další stejná dokumentace? Proč? Co je to za blbost?
Taky jsem to příliš nechápal. Ono to na první pohled totiž nedává smysl.
Teprve až po letech mi došly mnohé souvislosti.
Tady jsou.

Provádění a realizace jsou synonyma. Neboli jejich význam je stejný. I stavební zákon plynule přechází tu mezi "provádět", tu mezi "realizovat". I přesto však máme dokumentaci pro provádění stavby a realizační dokumentaci, které bohužel to samé nepředstavují. Trochu kocourkov. Poděkovat je ale třeba autorům zprzněné novely vyhlášky o dokumentaci staveb s účinností od 29. 3. 2013; protože zejména ta v tom udělala současný bordel, a to zejména v názvosloví. Protože dokumentace pro provádění stavby neslouží k tomu, abyste podle ní stavbu provedli (ve smyslu realizovali).

Ostatně, nikde ve stavebním zákoně nenajdete nic o tom, že se má dílo realizovat podle dokumentace pro provádění stavby. Jediné, co v něm najdete v § 153 odst. 1 je, že "Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu (...) s ověřenou projektovou dokumentací (...)". Volně přeloženo, stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s dokumentací, na základě které bylo vydáno stavební povolení (a pokud se od ní chce odchýlit, například chce osadit aktivní jímač tam, kde nebyl původně navržen, tak si má projednat změnu stavby před dokončením). V mojí bakalářské práci si k tomu všimněte, co soud konstatoval v citaci č. 63 v poznámce pod čarou: "(...) Žádný zákonný předpis jí neukládá iniciovat vyhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby (...)". Pokud se nebudeme pohybovat v oblasti veřejných zakázek, tak neexistuje legislativní povinnost zpracovávat dokumentaci pro provádění stavby. Povinnost, aby byla vypracována dokumentace pro provádění stavby ex lege existuje pouze v několika málo případech. Podle § 92 odst. 1 stavebního zákona musí být dokumentace pro provádění stavby zpracována v případě stavebních záměrů podle § 103 odst 1 písm. e) body 4 až 8 (zjednodušeně řečeno pro liniové stavby a veřejné osvětlení). Druhým případem, kdy musí být zpracována dokumentace pro provádění stavby je výběr dodavatele veřejné zakázky v případě, že výběr neprobíhá pomocí požadavků na výkon nebo funkci (srov. § 92 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek spolu s § 2 odst. 1 související prováděcí vyhlášky). Takže jak by se mělo podle dokumentace pro provádění stavby dílo realizovat, když existuje povinnost jejího zpracování jen v několika málo případech, a navíc jedním případem je účel výběru dodavatele?

Rozdíl č. 1: účel dokumentací

Vypracování dokumentace pro provádění stavby může nařídit stavební úřad v územním rozhodnutí, či ve společném povolení, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby (srov. § 92 odst. 1 nebo § 94p odst. 1 nebo § 94y odst. 2 stavebního zákona). Vypracování dokumentace pro provádění stavby může nařídit stavební úřad v územním rozhodnutí, či ve společném povolení, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při kontrolních prohlídkách stavby (srov. § 92 odst. 1 nebo § 94p odst. 1 nebo § 94y odst. 2 nebo § 133 odst. 3 stavebního zákona). Vypracování dokumentace pro provádění stavby může nařídit stavební úřad v územním rozhodnutí, či ve společném povolení, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při vydávání kolaudačního souhlasu (srov. § 92 odst. 1 nebo § 94p odst. 1 nebo § 94y odst. 2 stavebního zákona).
Ve výše uvedených případech slouží dokumentace pro provádění stavby stavebnímu úřadu.
Tudíž slouží k veřejnoprávním účelům. Je to dokumentace veřejnoprávní.
Proto vyžaduje o jejího zpracovatele autorizaci (viz dále).

Dlouhé roky existuje (u ČKAIT jak jinak, než dobře utajená) publikace ČKAIT. DOS M 01.02. SLOVNÍK POJMŮ VE VÝSTAVBĚ. Obecná část. Organizace a řízení ve výstavbě. 2. vydání. Praha: ČKAIT. 2007. 175 s. Veřejně dostupné je odkazované 2. vydání, autorizované osoby naleznou v systému PROFESIS i aktualizované 3. vydání (které už ale není veřejně dostupné).
V onom Slovníku pojmů ve výstavbě doporučuji nalistovat stranu 28 a přečíst si, k čemu podle ČKAIT slouží dokumentace pro provádění stavby: "(...) Plní funkci dokumentace zadávací pro vyššího dodavatele kompletované vyšší dodávky v rozsahu projektu (stavby), který v souladu s D. pak zpracuje realizační dokumentaci projektu. (...) V případě uplatnění způsobu výstavby investorského, je obvykle nutné D. dopracovat do úrovně realizační dokumentace projektu, což je odlišný typ dokumentace stavby (...)". Neboli dle ČKAIT slouží k výběru zhotovitele.

V předchozím příspěvku jsem odkazoval standardy projektových činností, jakožto metodické pomůcky. Doporučuji pozornosti metodickou pomůcku ČKA pro dokumentaci pro provádění stavby, kde je uvedeno, že "(...) je podkladem pro realizační dokumentaci zhotovitele stavby a výrobní a dílenskou dokumentaci."

V případě veřejných zakázek slouží dokumentace pro provádění stavby podle § 92 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek ke stanovení technických podmínek v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Neboli slouží k výběru dodavatele veřejné zakázky.

K realizaci díla slouží dokumentace realizační.
Opět stačí nahlédnout do Slovníku pojmů ve výstavbě, s. 29: "(...) je dokumentace zpracovaná ve fázi realizační přípravy projektu a fázích navazujících, pro účely: realizace projektu příslušnými realizátory, řízení realizace projektu, užívání výsledků projektu (stavby) uživatelem, navazujících inovací nižší úrovně (údržby a obnovy) i vyšší úrovně (např. budoucích rekonstrukcí). Zpracovatelem D. je obvykle příslušný vyšší dodavatel nebo osoba, u které si zpracování D. vyšší dodavatel zajistí. (...)"

Rozdíl č. 2: Požadavky na zpracovatele

Dokumentace pro provádění stavby spadá podle § 158 stavebního zákona mezi vybrané činnosti ve výstavbě (viz odst. 2 písm. h). Ať se to komu líbí nebo ne, tak dokumentaci pro provádění stavby mohou zpracovávat pouze autorizované osoby (viz odst. 1 tamtéž). K tomu aby ji mohly zpracovávat, musí mít ale zpracovatel navíc i živnostenské oprávnění k živnosti vázané projektová činnost ve výstavbě (srov. "Zpracování (...) projektové dokumentace podle stavebního zákona.").
Nemá-li zpracovatel toto oprávnění, pak se dopouští trestného činu neoprávněného podnikání.
(a vězte, že pojem "ve větším rozsahu" znamená déle jak 6 měsíců).

Naproti tomu realizační dokumentaci může zpracovávat kdokoli.
K jejímu zpracování stačí pouze živnost volná projektování elektrických zařízení. Dává to ostatně i smysl, neb nejde-li o veřejnoprávní účely, pak není důvod k autorizaci autora. Čili má-li zhotovitel svého projektanta, vůbec k ničemu nepotřebuje, aby byl autorizován. Můj letitý názor, vycházející z mého fungování v realizačních firmách je, že každý zhotovitel má mít po ruce svého projektanta. Projektanta, který jednak zná jeho zvyklosti, ale zejména projektanta, který zhotoviteli dořeší veškeré případné nejasnosti.

Rozdíl č. 3: Požadavky na podrobnost dokumentace

Obsah dokumentace pro provádění stavby je dán požadavky přílohy č. 6 přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Velmi doporučuji si tu vyhlášku otevřít, a předmětnou přílohu nalistovat. Hned v jejím úvodu je totiž kapitola, nazvaná Společné zásady. Neboli společné zásady pro dokumentaci pro provádění stavby všech profesí. No a jednou z oněch zásad je, že "Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr". K čemu slouží výkaz výměr? K výběru zhotovitele, anebo k realizaci díla? No k výběru zhotovitele, těžko podle výkazu výměr bude někdo něco realizovat (pak bychom nepotřebovali projektanty, neb by na všechno stačil jen výkaz výměr?). A to je i důvod, proč výše citované pomůcky ČKA a ČKAIT shodně uvádějí, že dokumentace pro provádění stavby slouží k výběru zhotovitele. A taky k tomu, aby si podle ní zhotovitel (v případě potřeby) dopracoval svou realizační dokumentaci (k čemuž samozřejmě potřebuje onoho zmíněného projektanta).

Realizační dokumentace má být zpracována v takových podrobnostech, aby podle ní mohl konkrétní zhotovitel dílo realizovat. Což jsme zase u toho, v jaké podrobnosti to má být? To Vám musí sdělit onen konkrétní zhotovitel. Z čehož ostatně vyplývá jedna zásadní věc. Pokud po Vás někdo chce zpracovat realizační dokumentaci, aniž by byl znám konkrétní zhotovitel, tak jste v pasti, protože v jaké podrobnosti ji budete nabízet/oceňovat/zpracovávat ...? Stejně tak realizační dokumentace má obsahovat konkrétní výrobky, které budou instalovány. Ale opět, bez toho, aniž byste věděli, kdo bude zhotovitelem, a aniž byste od něj věděli, s jakými výrobky bude dílo realizovat, tak jste rovněž v pasti ... a to je i důvod, proč má podle mě mít zhotovitel svého projektanta. Protože ten by toto všechno měl od zhotovitele vědět.

Rozdíl č. 4: Požadavky na obsah dokumentace

Dokumentace pro provádění stavby v případě veřejných zakázek musí být podle požadavku § 89 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek anonymní. Požadavky zadávací dokumentace mají být specifikovány zejména požadavky na výkon nebo funkci, případně požadavky norem; viz § 89 odst. 1 tamtéž. No a jsme u toho. Pokud nesmí zadávací dokumentace uvádět žádné konkrétní výrobky, jak má uvádět jejich konkrétní zapojení? Říkáte si, co chce u zásuvek a světel zapojovat? U zásuvek samozřejmě nic, ale u osvětlení už můžeme narazit na rozdílná zapojení řízených soustav, nedejbože takové zapojení technologie magnetické rezonance, či lineárního urychlovače; těžko naprojektujete univerzální zapojení. Konkrétní zapojení má doprojektovat zhotovitel ve své realizační dokumentaci, na základě požadavků konkrétních dodaných zařízení a technologií.

Ohledně dokumentace pro provádění stavby se ještě jednou vraťme do již zmíněných společných zásad na její obsah. Další ze zásad, kterou úvod přílohy č. 6 přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb. uvádí je, že "Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není (...) dokumentace výrobků dodaných na stavbu, (...) montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace". O tom, že rozváděče jsou výrobkem, jsem tu už psal. Pak ale součástí dokumentace pro provádění stavby nemusí být schémata rozváděčů, protože jsou součástí dodavatelské dokumentace; tedy součástí realizační dokumentace zhotovitele. Zvláštní? No ani moc ne. Jestli mám nakreslené schéma, anebo seznam stejných vývodů vypsaný v Excelu, je přeci úplně jedno. Je to to samé, jen v jiném zobrazení. A pokud by mělo jít o nějaké ovládací obvody ... pak máme definovat požadavky na jejich výkon nebo funkci. Neboli stačí popsat, co to má dělat. Jde podle toho vypracovat výkaz výměr? Nepochybně. Zbytek má dořešit zhotovitel v rámci jeho realizační dokumentace.

Naproti tomu obsah realizační dokumentace není dán žádným předpisem. Pokud za Vámi někdo přijde s tím, že chce realizační dokumentaci, pak by měl současně i sdělit, co vlastně požaduje aby všechno obsahovala. Pokud by Vám snad chtěl tvrdit něco ve smyslu "to máte přece vědět" ... mno nemusíte, nemáte proč. Každý zhotovitel může požadovat jinou detailnost v závislosti na tom, jak schopné má pracovníky. Jak detailně má zpracované své pracovní a technologické postupy. Netuší co to je? O důvod víc hned poděkovat, že nemám zájem. Pokud si totiž nic nesjednáte, tak máte krásný prostor pro nekonečnou plejádu sporů a rozporů o tom, co jste měli nebo neměli udělat. Stejně jako Vám pak ze stavby bude chodit milion dotazů na každou blbost, kterou má zhotovitel znát.

Rozdíl č. 5: Odpovědnost zpracovatele

Realizační dokumentace vtahuje jejího autora skrze § 2630 občanského zákoníku do společné solidární odpovědnosti za vady díla se zhotovitelem. Proto velmi doporučuji vyžadovat, aby zhotovitel splňoval veškeré své legislativní požadavky (má stavbyvedoucího? je stavbyvedoucí autorizovaná osoba? je odborně způsobilý? orientuje se v normách?). Protože když to bude ňouma a patlal, tak Vás v tom může pěkně vykoupat ...



Pokud někdo chce dokumentaci, podle které chce realizovat, musí chtít dokumentaci realizační.
Protože pokud si objedná "prováděčku", dostane dokumentaci k výběru dodavatele.
Zarážející ovšem je, že ani 95 % autorizovaných osob v tomto nemá jasno.

Prováděčka nemusí být bůhví jak detailně rozpracovaná. Má sloužit jen pro výběr zhotovitele.
Proto ta zmíněná tragédie v úvodu; ona by se neměla jmenovat prováděčka, ale spíš tendrovka.

Jenže realizační dokumentace už je holt prémiový produkt. A není to produkt pro každého.
Je to produkt jen pro zhotovitele, který plní své legislativní povinnosti.
Pro zhotovitele, který se orientuje v normách a ví, co má dělat.
A který ji umí i náležitě zaplatit.





P.S.: Mimochodem na Slovensku tento náš paskvil v podobě dokumentace pro provádění stavby vůbec neexistuje. Mají tam jen Dokumentáciu pre stavebné konanie a pak Dokumentáciu pre realizáciu stavby. Proto pokud děláte něco na Slovensku, nemluvte o prováděčce. Nic takového tam nemají.



EDIT 1. 1. 2018: z důvodu novelizace aktualizováno číslování příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb.
EDIT 3. 1. 2018: z důvodu novelizace stavebního zákona upraven výčet, kdy je dokumentace pro provádění stavby povinná

středa 15. listopadu 2017

Standardy projektových činností

Sestavovat nabídky bývá občas dost těžké.
Nevím jak jiní, ale moje zkušenost z poptávek je taková, že dostávám naprosté minimum informací.
Jedna z nejkrásnějších poptávek co jsem třeba za letošní rok měl, že pro zpracování nabídky na rekonstrukci stávajícího objektu o celkové hrubé podlahové ploše asi 20 tis m2 byly jediným podkladem čísla parcel v katastru nemovitostí. Nic víc. Ale i drtivá většina dalších poptávek bývá způsobem takhle vypadá stavba, dejte nám cenu.
No jo, ale cenu za co? Dobře, stupně projektů víme, ale dál?
Co všechno budete chtít a co si naopak zajišťujete sami?

Paradoxem je, že obě komory, jak ČKA, tak ČKAIT, pro tyto situace mají zpracované metodické pomůcky. Paradoxem proto, že jsem si u nich příliš nevšimnul nějaké výraznější aktivity k podpoře činností svých členů. Takže obě komory sice vydaly metodické pomůcky k tomu, co patří mezi standardní činnosti projektanta, co jsou naopak už nadstandardní činnosti, co spadá do inženýrských činností, co do speciálních odborných činností, atd. ...
... ale aby jste to někde našli, tak musíte být pomalu detektivem.
Soudím tak i podle toho, že o nich takřka nikdo neví.
Nicméně existují.

Netuším jak dlouho, ale nějaký pátek už podle mě ano.
Obsah pomůcek obou komor je víceméně identický, zásadního rozdílu jsem si všiml akorát v barvách.

Metodické pomůcky České komory architektů:
Fáze služby 1: příprava zakázky
Fáze služby 2: studie / návrh stavby
Fáze služby 3: dokumentace pro umístění stavby (DUR)
Fáze služby 4: dokumentace pro povolení stavby (DSP)
Fáze služby 5: prováděcí dokumentace (DPS)
Fáze služby 6: soupis prací a dodávek
Fáze služby 7: autorský dozor

Metodické pomůcky České komory autorizovaných inženýrů a techniků, činných ve výstavbě:
Výkonová fáze 1: příprava zakázky
Výkonová fáze 2: návrh/studie stavby
Výkonová fáze 3: dokumentace pro umístění stavby (DUR)
Výkonová fáze 4: dokumentace pro povolení nebo ohlášení stavby (DSP)
Výkonová fáze 5: dokumentace pro provádění stavby (DPS)
Výkonová fáze 6: soupis prací a dodávek
Výkonová fáze 7: autorský dozor

Není tudíž nic jednoduššího, než se v nabídkách odkazovat na výše uvedené materiály.
"Součástí nabízených cen jsou standardní činnosti dle metodických pomůcek ČKA / ČKAIT."
Ale vždy je potřeba jasně dát odkaz na ty které konkrétní pomůcky. No a hned je tím jasně dáno, jaké činnosti v ceně jako projektant máte máte, a jaké už ne. Taky netřeba moc dumat nad tím, co je standardně v ceně, a co už jsou činnosti za příplatek. A samozřejmě to eliminuje i případné budoucí spory o to, co jste měli nebo neměli řešit. Navíc mezi podnikateli (pozor, nikoli ale vůči spotřebiteli) je takováto možnost definování podmínek spolupráce zakotvena přímo v občanském zákoníku:
§ 1751
(3) Při uzavření smlouvy mezi podnikateli lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.



PS: V materiálech obou komor si doporučuji v jejich barevném záhlaví všimnout, k čemu slouží dokumentace pro provádění stavby. V jakých se vypracovává podrobnostech a k čemu že slouží jako podklad ...
Neboli to, co tvrdím už dlouho. Dokumentace pro provádění stavby neslouží k realizaci díla.

PPS: V materiálu ČKA si u prováděcí dokumentace zcela vpravo všimněte, kdo je oprávněn ji zpracovávat.

pondělí 9. října 2017

Na volné noze: říkejme jim "Karel"

Inspirováno životem, aneb miniseriál o tom, jakými anomáliemi se nesmíte při projektování nechat rozhodit :-)



"Karel" si na Vás mnohdy vzpomene až v okamžiku, když mu teče do bot.
S normálními projekty se Vás poptat neobtěžuje.
(samozřejmě ale očekává, že ihned všeho necháte, a začnete skákat, jak potřebuje)


"Karel" Vám bude tvrdit, že je u nich zvykem na své subdodavatele přenášet podmínky svých smluv.
Opomene ale dodat, že sankce vůči Vám z původní smlouvy nechá, ale sankce vůči sobě odmaže.
(aneb to ani nečtěte, si přece věříme, ne?)


"Karlovi" předložíte nabídku, ten ji nijak nekomentuje, ale jelikož jej tlačí termín, tak rovnou začne vyžadovat plnění, které jste nabízeli. Takže pro něj děláte vše tak, jak potřebuje, ale když je práce hotová, odevzdáte ji a dojde na fakturaci, tak se začne podivovat nad cenou v nabídce. Že je to nějak moc, a že vám tolik nedá.
(aneb sorry, se nám to prostě nehodí)


"Karel" po Vás vyžaduje bezpodmínečné plnění dohodnutých termínů.
Plnění dohodnutých splatností jej nezajímá, Vám bude platit, až zaplatí jemu.
(čili když jemu nezaplatí, tak nezaplatí ani on Vám?)


"Karel" Vám bude tvrdit, že bez Vašeho podpisu je Vámi vystavená faktura neplatná, a že ji tedy nemůže zaplatit. Dokumentaci sice odevzdáváte elektronicky, ale fakturu máte vytisknout, podepsat, naskenovat a poslat mu ji s naskenovaným podpisem emailem. Pak k němu máte ještě osobně přijít, a tu samou fakturu znovu osobně podepsat.
(aby to bylo jakože v cajku)


"Karel" zhotovitel strašně rychle potřebuje realizační projekt. Patrně proto, že buďto někde slíbil, že jej zajistí, anebo proto, že bez něj neví, jak má co udělat. Nikdy jste o něm neslyšeli, ale dělali jste předchozí dokumentaci pro povolení stavby, takže se na Vás obrátil, aniž byste mu cokoli nabídli či přislíbili. Rovnou Vám vypálí objednávku s termínem "ihned", cena prý "dohodou" ...
(dohodou patrně až po odevzdání, kdy se s Vámi dohodne, že Vám nedá buďto nic, anebo až co mu zbyde)


pátek 29. září 2017

BIM výročně podesáté

V pondělí byla vládou schválena Koncepce zavádění metody BIM v České republice (viz bod č. 10).
Schválený koncept zavádění BIM je k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Nejzajímavější na tom celém je asi strana 38, kde je harmonogram postupného zavádění.
Koncem roku 2018 má být formátu IFC vyhlášen jako celostátně podporovaný pro BIM model.
Na přelomu 2018/2019 mají vzniknout standardy LOD pro jednotlivé stupně dokumentací.
V roce 2019 má vzniknout databáze pro požadované vlastnosti stavebních výrobků.
Od roku 2022 má být uložena povinnost použití BIM pro nadlimitní VZ na stavební práce.

Z mého pohledu je těch 5 následujících let v oblasti BIM ještě hodně co dělat.
Zejména i proto, že pokud se dnes mluví o BIM, mluví se vesměs pouze o Revitu.

Inu, uvidíme.

neděle 10. září 2017

O cenách III: hodinová sazba

Jaká je Vaše hodinová sazba?

Hm. Pokaždé, když jsem v minulosti dostal tuhle otázku, tak jsem moc nevěděl, co na ni mám odpovědět? Nevím. Kde to mám najít? Jaká může být hodinová sazba projektanta? V prvním příspěvku o cenách jsem uváděl nějaké hodinové sazby z ankety. Jenže to byla anketa z roku 2013. Teď je rok 2017.

A vůbec, na kolik jsou údaje z té ankety relevantní? Vzorek dotázaných byl tak max. 50 lidí. A na kolik jsou údaje z té ankety relevantní vůči mě? Na kolik dělám třeba to samé, co dotázaní?
Příliš mnoho otazníků a příliš mnoho neznámých.

Nedávno mě však trklo, že hodinovou sazbu je vlastně poměrně jednoduché zjistit.
Za rok má každý podnikatel nějaký obrat.
Rok má nějaký počet pracovních dnů.
Je nějaký stanovený počet pracovních hodin v týdnu.
Je nějaká stanovená minimální výměra dovolené v roce.

No a odtud je to už jen otázka matematiky základní školy:
HODINOVÁ SAZBA = OBRAT : ((DNŮ V ROCE - DOVOLENÁ) x (HODIN V TÝDNU : 5))

Samozřejmě u podnikatele je např. otázkou relevantnost odpracovaných hodin v týdnu.
Stejně tak délka dovolené, někomu stačí 4 týdny, někomu jich nestačí ani 12.
Ale jako nějaké základní vodítko to může sloužit velmi dobře, ne?
A navíc, takto vypočtenou hodinovou sazbu si snadno obhájíte.
Plyne totiž z Vašeho obratu, není to nepodložené střílení.


Jenže ...
... ona ta hodinová sazba dokáže být mrška nevyzpytatelná.


Protože k čemu je komu údaj o Vaší hodinové sazbě, když zůstává neznámou produktivita?
Bude levnější projektant, který dělá za 150,-/hodinu, ale bude mu to šnečím tempem trvat týden, anebo projektant, který dělá za 750,-/hodinu, ale za den to bude mít hotové?
Prostou matematikou dospějete k tomu, že od obou to budete mít stejně drahé.
Ale kdybyste se jich na začátku zeptali na jejich hodinovou sazbu, komu podle ní dáte přednost ... ?

Takže, k čemu vlastně je dotaz, jaká je Vaše hodinová sazba?
Pro zjištění ceny projektu dle mě k ničemu, protože nezodpovídá otázku produktivity.
Maximálně je tak dobrá pro oceňování nějakých doprovodných činností okolo.

S hodinovou sazbou můžete narazit i na krásná dilemata.
Např. někdo bude chtít, abyste někam jeli. Půl dne až den máte zabít někde na cestách. Jakou hodinovou sazbou to oceníte? Zadarmo? Podle ceníků (tenhle podle mě vychází ze sazebníku UNIKA), které říkají, že za pomocné práce (kam spadá např. i čas strávený na cestách a na jednáních) náleží nějaká sazba? Anebo svojí hodinovou sazbou, která vychází z Vašeho obratu, byť může být i násobně vyšší?


Nedávno jsem kdesi četl, že životní čas každého je tou nejcennější komoditou.
Že profesí/zaměstnáním neděláme v podstatě nic jiného, než že prodáváme svůj životní čas.
Z tohoto pohledu je odpověď na dilema předchozího odstavce poměrně jednoduchá, což?