středa 1. března 2017

Co je a co není úkolem projektanta

Nad tímto tématem přemýšlím už velmi velmi dlouho.
A ani nevím, jestli už jsem to domyslel, takže to klidně v diskusi doplňme.

Úkolem projektanta je samozřejmě splnit zadání.
Úkolem projektanta je zapracovat požadavky a podklady jeho objednatele.
Zpravidla tedy zapracovat i požadavky ostatních profesí.
A co dál?


ÚKOLEM PROJEKTANTA JE řešit to, co chce legislativa

Pak je hlavně úkolem projektanta splnit to, co po něm požaduje legislativa.
Tady už ale dost projektantů vůbec nevnímá, že není dokumentace jako dokumentace. A že ne každá dokumentace slouží k tomu samému, že každá má nějaký svůj účel. Což je podle toho, co je k vidění v praxi, pro většinu projektantů stále těžká neznámá.

DUR - Dokumentace k územnímu řízení ... slouží?
K řešení poměrů v území. Ono se stačí podívat do stavebního zákona, do § 90:
V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu...
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území,
d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
S obecnými požadavky na využívání území. DUR řeší poměry v území, neboli mimo samotnou stavbu. Proto je opravdu nesmysl se v DUR rozepisovat o tom, že kabelové trasy budou tvořeny pozinkovanými žlaby, anebo o tom že motory malých výkonů budou spouštěny přímo, kdežto ty větší spouštěčem hvězda-trojúhelník (citace ze skutečných dokumentací). V tomto stupni to nikoho nezajímá. Ale ve spoustě DUR takovýdle žvásty najdete.
Ctrl+C / Ctrl+V. Přemýšlení asi bolí.

DSP - dokumentace pro vydání stavebního povolení ... slouží?
K řešení obecných požadavků na výstavbu, opět se stačí podívat do stavebního zákona, viz § 111:
(1) Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda ...
b) projektová dokumentace je úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,
Nic víc, nic míň.
Co jsou to obecné požadavky na výstavbu?
No to, co požaduje legislativa, která se případně může odkazovat na splnění nějakých normových hodnot. Neboli v DSP se po projektantovi chce to, aby řekl které obecné požadavky se na danou stavbu vztahují. Pravda, aby to mohl říci, tak je musí i znát, což u mnohých "pseudoprojektantů" může být kámen úrazu. Jaké budou vnější vlivy? Proč je požadován základový zemnič? Proč je požadována taková a taková osvětlenost? Proč je požadována ochrana před bleskem? Proč musí být před uvedením do provozu TIČR? No protože ten a ten paragraf té a té vyhlášky. Ale mezi obecné požadavky na výstavbu opravdu nepatří schéma rozváděče, či výkaz výměr.

Úkolem projektanta v raných fázích projekční přípravy zkrátka je "vyzobat", co který legislativní předpis požaduje. Aby mohl vyzobávat, musí bohužel i znát. Mimochodem pokud projektant obecné požadavky na výstavbu nesplní (např. tím, že o nějakém třeba neví, nezná, či uvádí neplatné předpisy, a to jak v DUR, či v DSP), pak plní vadně, viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 23 Cdo 5117/2009:
(...) Nebyla-li tedy povolena výjimka, vyplývala přímo ze zákona povinnost zhotovitele vypracovat projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí tak, aby ve všem všudy vyhověla obecným technickým požadavkům na výstavbu, stanoveným příslušným prováděcím předpisem. ... Jestliže projektová dokumentace pro územní rozhodnutí nevyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu, z nichž nebyla stavebním úřadem povolena výjimka, jde o dílo, které má vady (...)


ÚKOLEM PROJEKTANTA JE vypsat související normy

Chce to vyhláška o dokumentaci staveb, kdy součástí technické zprávy má být výpis použitých norem. Čili kromě "vyzobání" co který legislativní předpis požaduje pro splnění obecných požadavků na výstavbu musí projektant "vyzobat", která technická norma s daným projektem souvisí. Výpis norem, ne jejich opisování.


ÚKOLEM PROJEKTANTA JE dodržovat normy

Bez ohledu na to, co se Vám kdo bude snažit namluvit, zejména argumentujíc tím, jak jsou normy nezávazné, je povinností projektanta dodržovat technické normy. Samozřejmě normy platné.
Protože potkáte spoustu projektantů, kteří jen bezmyšlenkovitě pořád dokola kopírují to samé, ale už si nějak nestačili všimnout, že něco už třeba i dvacet let neplatí.


ÚKOLEM PROJEKTANTA JE odůvodňovat své požadavky

Když už jsem zmínil normy, ale platit to bude obecně o jakémkoli požadavku v dokumentaci, tak úkolem projektanta je odůvodnit to, co požaduje. Proč musí být to a ono? Protože proto?
Sdělení "musí být něco" bez dalšího ... je o ničem. To si projektant vymyslel nebo takový požadavek opravdu někde je? Velmi často totiž zjistíte, že to co mnozí projektanti takovýmto způsobem požadují, už mnohdy dávno neplatí.
Sdělení "podle normy musí být něco" ... je pořád o ničem. Norem jsou stovky až tisíce, kdo to má hledat?
Sdělení "podle normy té a té musí být něco" ... je taky pořád nic moc. Jsou normy se stovkami stran.
Hledej šmudlo?

"Podle normy té a té, článek ten a ten, musí být to a to" Co je na tom těžkého to napsat takto?
Pravda, aby to projektant mohl napsat, musel by číst normy.
To bude onen kámen úrazu.

Vezměme si příklad dřevostaveb, kdy je požadován proudový chránič 300 mA. Proč se chce chránič 300 mA? Opravdu tam být musí? No protože jej požaduje ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, čl. 422.4 a ČSN 33 2000-4-482, čl. 482.2. Stačí takto doplnit požadavek konkrétními normami a články. Teď už má každý odborník možnost si uvedené články v normě nalistovat a posoudit, jestli tam tedy opravdu být musí či nemusí.
A tak je to s jakýmkoli požadavkem v dokumentaci.

Naprosto dostačuje, když projektant takto jednoduše doplní své požadavky čísly norem a článků.
Není jeho úkolem opisovat do dokumentace vše, co příslušné normy požadují.
Takové technické zprávy by nabobtnaly na stovky až tisíce stran, což by nikdo nečetl.
Podle toho co dnes chodí za dotazy ty zprávy povětšinou nikdo nečte ani dnes.


ÚKOLEM PROJEKTANTA NENÍ opisovat znění předpisů a norem

A jsme u toho asi nejzásadnějšího.
Nejzásadnějšího, co souvisí s neustále upadající odbornou úrovní zhotovitelů.
Mnozí zhotovitelé mají dojem, že úkolem projektanta je dát naprosto podrobný návod na všechno, co mají dělat.

Takže poněkolikáté dokola. Zhotovitel má v oblasti vyhrazených technických zařízení zákonnou povinnost být odborně způsobilý (viz § 6c odst. 1 písm b). Tato povinnost odborné způsobilosti pak mj. zahrnuje splnění kvalifikace a praxi v oboru (viz § 6c odst. 3 písm. d). Neboli zhotovitel má vědět. Zhotovitel má povinnost se neustále odborně vzdělávat (viz § 12 odst. 1). Veřejně se prohlašujete za odborníky (viz § 5 odst. 1).
Proto když něco neznáte, tak to nedělejte.
Pokud to dělat chcete, tak se to naučte.

Pokud projektant splní to, co je popsáno výše, tedy uvede související legislativní požadavky a uvede související technické normy, tak má zhotovitel k dispozici vše, co potřebuje. Protože zhotovitel v takovém případě veškeré související požadavky má znát. A pokud je nezná, tak si má vzít onen seznam předpisů z dokumentace, příslušné předpisy a normy si vyhledat, a přečíst si je. Jenže to byste po 99% z nich chtěli moc …

V praxi Vám pak chodí dotazy typu "nemůžeme nacenit CPS, protože v dokumentaci není uvedeno, kolik bude napájet okruhů nouzových svítidel". Ale no tak. V dokumentaci je uvedeno, kolik bude osazeno nouzových svítidel, a v ČSN 33 2000-5-56 ed. 2, která je jmenovaná v dokumentaci je uvedeno, kolik svítidel může být maximálně na jednom okruhu. To máte znát. Počítat umíte?
Anebo Vám výrobce rozváděče pošle dotaz, že "neví, jaké má být krytí elektroměrového rozváděče, protože to v dokumentaci není". A proč by to tam jako mělo být, když je v ní uvedeno, že rozváděč má být vyroben podle ČSN EN 61439-5 ed. 2? Otevřít normu a přečíst si ji už musíte sami. Respektive ... jako výrobce ji máte znát.

A pak posloucháte, že jste arogantní, protože po zhotovitelích chcete, aby znali co je v normách.
Orientujete se a máte znalosti? OK, pojďme odborně diskutovat, určitě se něco přiučíme.
Ale pokud nevíte která bije, ani co je v normách, tak to sorry, to arogantní budu.
Projektant není od toho, aby dával zdarma odborné poradenství.
Projektant je od toho, aby projektoval.


ÚKOLEM PROJEKTANTA NENÍ vodit pracovníky zhotovitele za ručičku

Drtivá většina zhotovitelů vůbec nepostřehla, že mají mít nějakého stavbyvedoucího, a pokud už někoho takového mají, pak zpravidla vůbec nepostřehli, kdo stavbyvedoucím vlastně může být (viz zde).
Mnohdy pak neustále chodí dotazy na každou kravinu, že neví, jak co mají na stavbě udělat.
Ono by si stačilo přečíst stavební zákon, konkrétně pak jeho § 160 odst. 1.
Odborné vedení stavby zajišťuje stavbyvedoucí, nikoli projektant.
Tak se ptejte svého stavbyvedoucího, ne projektanta.

neděle 12. února 2017

Na volné noze: Platební morálka

Platební morálka v Česku je věc velmi podivná.
Nejlépe pak v kombinaci s fenoménem "potřebujem všechno honem honem".
Kde kdo pak nadává, jak je to s tím placením hrozný, ale málokdo už s tím i něco aktivně dělá.
Samo od sebe se to ale nezmění.

Historicky za minulého režimu určoval splatnost faktur tehdejší hospodářský zákoník.
Ten v § 375a odst. 4 uváděl, že nedohodnou-li organizace jinak, je faktura splatná do 14 dnů ode dne doručení (odevzdání). Mimochodem též si všimněte odst. 1 a 2 tamtéž. Ještě i dnes se občas ve smlouvách objevují nesmysly, že faktury bez jakýchsi náležitostí budou vraceny. To si jen kopírovači ve smlouvách nestačili všimnout, že hospodářský zákoník byl už před čtvrt stoletím zrušen, protože taková ujednání nemají vůbec žádné opodstatnění. Nejčastěji pak bývá k vidění, že faktura bez náležitostí daňového dokladu bude vrácena. Blbost. Viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4294/2007:
...dovodil, že předmětná faktura je výzvou k zaplacení dlužné částky, přičemž bylo prokázáno, že tato výzva byla žalované doručena, potom na skutečnosti, že byla žalovaná žalobkyní k zaplacení doplatku kupní ceny řádně vyzvána, nemění nic ani to, že výzva neměla všechny náležitosti daňového dokladu, požadované účetními a daňovými předpisy. Z hlediska určení splatnosti závazku je totiž bez významu, zda výzva (faktura) nesplňovala náležitosti řádného daňového dokladu, pokud je z této výzvy patrná vůle jednající strany vyzvat stranu druhou k plnění a zároveň je z ní patrná částka, která je požadována.
Pak nastala divoká devadesátá bez limitu splatnosti. V EU ohledně splatností existovalo několik směrnic, včetně aktuální Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Už jsem z ní zde citoval v jiném příspěvku:
Opožděná platba představuje porušení smlouvy, které je v mnoha členských státech pro dlužníky finančně přitažlivé vzhledem k nízkým nebo žádným úrokům z prodlení nebo pomalému řízení k dosažení nápravy. Je nezbytné změnit tento trend a od opožděných plateb odrazovat ...
Jelikož mají členské státy povinnost směrnice promítnout do své legislativy, objevíme takřka identická ustanovení i v aktuálním občanském zákoníku. A jelikož je nyní řeč o platební morálce, je v § 1963 odst. 1 i ustanovení o splatnosti faktur:
Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později ...
Citovaný paragraf ještě pokračuje i druhým odstavcem, kde se dočteme, že:
Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout šedesát dní.
Takže když to shrneme.
Mezi podnikateli je i bez dalšího cena splatná do 30 dnů.
U veřejného zadavatele nesmí splatnost přesáhnout 60 dnů.
Cokoli jiného musí být předem ujednáno a nesmí to být hrubě nespravedlivé.
Mimochodem, všimněte si toho, že cena je splatná i bez faktury (není zapotřeby výzvy k placení). A srovnejte si to s tím, že faktura bez jakýchsi náležitostí bude vrácena. Klidně ať je, nic to ale nemění na její splatnosti.

Mezi podnikateli si smluvní strany mohou samozřejmě sjednat cokoli. Nebude-li to hrubě nespravedlivé (rozuměj bude-li to vyváženo nějakou adekvátní výhodou). Jenže a) to musí být předem sjednáno, b) mi hlava příliš nebere, proč by si někdo dobrovolně delší splatnosti sjednával? A přitom, když se podíváte všude okolo ...
Hezký to odrbává Thomayerova nemocnice stylem 60+60, aneb "splatnost je sice 60 dnů, ale dalších 60 dnů po nás nebudete chtít úroky z prodlení". A všichni sklapnou, a čekají 60+60. Já na ně po 60 dnech podal platební rozkaz ... a obratem zaplatili i s těmi úroky, které prý nemůžete chtít. Obcházejí zákon. Inspirujte se.

Dost často se lze setkat s přístupem "zaplatíme, až zaplatí nám".
To je jako byste přišli kamkoli do obchodu s tím, že "zaplatím, až mi dorazí výplata".
V Česku vládne jakési zvláštní zcestné přesvědčení, že se subdodavatelům neplatí do té doby, než nám zaplatí objednatel. To je ale úplně mimo. Morálně i právně se totiž má subdodavatelům zaplatit řádně a včas bez ohledu na to, jestli mě můj objednatel zaplatil, anebo za jak dlouho mi zaplatil. Subdodavatel nemá nic společného s objednatelem svého objednatele. Ani s jeho placením či neplacením. Ano, kde kdo bude namítat, že by ale subdodavatele musel platit ze svého, že na to nemá. Když na to nemá, nemá si nic objednávat. Ano, má to platit ze svého. Anebo když na to nemá, tak má jít do banky, a sjednat si nějaký krátkodobý úvěr, ze kterého vše zaplatí. Aspoň bude mít o to větší motivaci tlačit i na svého objednatele, aby mu zaplatil řádně a včas. A když nezaplatí? No tomu se říká podnikatelské riziko, které si nese každý podnikatel. A je na něm, jak k němu přistupuje. Ale s podnikatelským rizikem svého objednatele nemá subdodavatel nic společného.

Ono totiž nejde o nic jiného, než o vynucený "obchodní úvěr" pro objednatele. Na úkor subdodavatele. Místo toho, aby objednatel šel do banky, tam si zřídil úvěr, a z něj zaplatil co má, tak si dělá banku z Vás. Samozřejmě zadarmo, neb takto jej to nic nestojí. Jenže takového jednání je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, a v rozporu s dobrými mravy. Viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2999/2008:
Jednou ze základních zásad vyjadřujících požadavek dobrých mravů, z nichž vychází právní úprava obchodních závazkových vztahů, je, že úplatné plnění se poskytuje za úplatu. ... Měla-li být podle článku VI. smlouvy splatnost ceny díla vázána na skutečnost, až třetí osoba v rámci jiného závazkového vztahu poskytne objednateli (žalovanému) platbu, může dojít k situaci (a v dané věci k ní také došlo), že třetí osoba objednateli nezaplatí a pohledávka zhotovitele díla (žalobkyně) na zaplacení ceny díla se tak nikdy nestane splatnou a tudíž vymahatelnou. V důsledku toho nastane stav, že ačkoli objednatel (žalovaný) přijal od zhotovitele (žalobkyně) úplatné plnění, nebude povinen za ně poskytnout úplatu. Proto smluvní ujednání účastníků, které takový stav připouští, se příčí dobrým mravům a je proto podle § 39 obč. zák. neplatné.
A zase všichni srazí paty a tiše čekají, až kdo zaplatí nebo nezaplatí.
Osobně beru jako samozřejmost, že když si něco objednám, tak za to i hned zaplatím.
Bez ohledu na to, jestli někdo zaplatil mě. Je to otázka základní slušnosti.
Tato jednoduchá logika je ale zdá se stále spoustě lidem zcela cizí.
Ono jestli objednateli někdo zaplatí nebo nezaplatí ... to je holt jeho podnikatelské riziko.
A jelikož je to jeho podnikatelské riziko, nemá ho co přenášet na Vás.

Každý vztah, a je jedno jestli osobní či obchodní, má být vyvážený. Jinak je to o ničem.
Pokud Vy sami beze zbytku plníte co jste slíbili a k čemu jste se zavázali, tak není důvod, aby tak nečinila i protistrana. Pokud se domluví, že něco uděláte do data X a objednatel za to zaplatí do data Y, tak na tom trvejte.
A pokud je skutečnost jiná, tak na něj začněte tlačit. Nemějte obavy, že tím ztratíte zákazníka.
Zákazník, který neplní k čemu se zavázal, není hoden být Vaším zákazníkem.

Fascinují mě exoti, kteří si na Vás vzpomenou jen v okamžiku kdy jim teče do bot, škemrají a prosí, abyste jim pomohli, neb nikoho jiného už nemůžou sehnat. Pomůžete jim, a pak musíte pro změnu Vy škemrat o to, aby Vám řádně zaplatili. Pár takových jsem už stačil potkat a plyne mi z toho jednoznačné ponaučení. Potřebujete něco honem honem? Ok, platit budete předem na zálohovou fakturu. A dělat začínám, až bude uhrazená.

Pokud podnikatel podnikateli (či veřejná korporace podnikateli) nezaplatí ve splatnosti, automaticky věřiteli vzniká prvním dnem prodlení nárok na 1200,- Kč. Jde o paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky podle výše citované směrnice EU (viz § 3 NV 351/2013 Sb.). Podle směrnice EU proti opožděným platbám, podle které je nezbytné změnit trend a od nedodržování splatností odrazovat. Nárokujte je, máte na to právo. Mimochodem, podle § 1957 odst. 1 je zaplaceno, až když je částka připsána na účet Vaší banky.
Ne tím, že to dlužník "v pátek odeslal".


Ale abych jen nestýskal, tak existují i objednatelé, kteří Vám zaplatí třeba do týdne od odevzdání.
Někteří dokonce i do druhého dne. Takovým má smysl dávat přednost.

A s ostatními pozastavit spolupráci minimálně do doby, než budou ochotni řádně platit do 30 dnů.
Protože proč věnovat svůj čas někomu, kdo si toho neváží?

čtvrtek 2. února 2017

Postřehy z 5. semestru

Předposlední semestr úspěšně završen.
Čím déle jsem však na škole, tím mám silnější pocit, že spousta předmětů je nesouvisející vata na vyplnění výuky, asi aby bylo za co brát kredity, a nějak se naplnila kvóta pro bakalářské studium. Jak si jinak vysvětlit, že na oboru "Obchodně právní studia" máme neustále něco s veřejnou správou, EU, či se zahraničním obchodem? Tím spíš, když jsou na škole samostatné paralelní obory "Veřejná správa", či "Mezinárodněprávní obchodní studia"? Veřejné správy jsme třeba už měli několikanásobně více, jak obchodních závazků. Stejně tak začínám dost přemýšlet nad tím, proč vlastně chodit na přednášky, když se pak po nás u zkoušky chce asi 10x tolik toho, co se na nich probírá? Rozsah látky probírané na přednáškách u zkoušky zdaleka nestačí.


BP501Z Diplomový seminář pro studenty oboru Obchodněprávní studia I

Koncem listopadu jsem odevzdal koncept bakalářské práce, koncem ledna jsem si jej vyzvedl zpět s připomínkami. Teď mám dva a půl měsíce ji dotáhnout do finální podoby, neb v půli dubna je deadline pro její odevzdání. Přitom nemít ji už napsanou, tak úkolem této první části semináře bylo dát dohromady osnovu a úvod. Neumím si úplně představit jak bych to teď dělal, celé to muset za ty pouhé dva a půl měsíce napsat. Při práci. Masakr.


BP507Zk Cenné papíry

Pro mě jeden z velmi přínosných předmětů, protože mi ukázal svět směnek, o jehož fungování jsem dosud neměl vůbec tušení. Jak poznat platnou a neplatnou směnku. Na co si dávat pozor, pokud by bylo potřeba nějakou směnku vystavit. Na co si dávat pozor, pokud by bylo potřeba nějakou směnku přijmout či dál převádět. Fascinující je, že na směnku stačí napsat jedno dvě slova navíc a zcela se právně mění postavení účastníka. Anebo stačí jedno dvě slova napsat jinak, než být napsána být mají, a směnka je neplatná. Výborný vyučující, který nám vše ukazoval na příkladech. Na zákoně směnečném a šekovém je rovněž poměrně netradiční, že sice pochází z roku 1950, ale za tu dobu dosud byl pouze třikrát novelizován.


BZ502K Jazykové minimum pro bakaláře – angličtina

Další úplná hovadina, vopruz, a totální zbytečnost úplně k ničemu.
V informačním systému máme 11 odpovědníků. V každém odpovědníku je pak řekněme 10-20 otázek v angličtině (např. doplňování slov z/do angličtiny). Do hodiny nakráčela vyučující, beze slova česky začala chrlit v angličtině s těžce britským přízvukem (asi se chtěla vytáhnout, že byla v Anglii?) a celá její výuka spočívala v tom, že se na plátně proklikávala odpovědníky, které máme k dispozici v informačním systému. Přehlídka promrdaného času, jak se občas říká o některých jednáních. Zkouška probíhala tak, že z těch odpovědníků bylo do testu vybráno 30 otázek. Jaký toto má mít praktický přínos pro studium a co nás to jako mělo naučit mi teda silně uniká ... hlavně na škole vykazovat nějakou činnost?


BZ504Zk Úvod do trestního práva hmotného a procesního II

Pokračování trestu z minulého semestru. Za trest.
Zdrcující zpráva přišla u zkoušky po vylosování otázek, že se nesmí používat ani UZ. Všechno sypat z hlavy? Proboha proč? Já si např. vytáhl otázku hospodářské trestné činy, což znamenalo odvykládat co to je (OK, to by ještě šlo), které tam spadají (Eh? Z paměti vysypat 40 paragrafů?), či ve které jsou hlavě trestního zákoníku (WTF?? K čemu je dobré to vědět?). Polovina otázek je úplně stejných, jako u první části v minulém semestru (smysluplnost?). Další příklad totální zbytečnosti (ano ano, velmi vzpomínám na životní prostředí z minulého semestru), kdy se musíte z paměti nadrtit hromady zbytečných informací, které Vám nebudou vůbec, ale vůbec k ničemu. Protože v praxi stačí vzít UZ, nalistovat si obsah a přečíst si, které trestné činy tam spadají. Ale u zkoušky se ověřuje, jak jste se vše dostatečně nadrtili. Další krásná ukázka nesmyslnosti českého školství.
Na toto téma byl nedávno velmi pěkný rozhovor na DVTV.


BZ505Zk Vybrané otázky správního práva a veřejné správy

To je to, o čem jsem psal v úvodu výše. Organizace na úseku vnitřní správy, zabezpečení osobního stavu obyvatelstva, matrik, cestovních dokladů, obrany, policie, integrovaného záchranného systému, školství, kultury, tisku, či správy dopravních komunikací. Opět všechno zajisté velmi přínosné a potřebné pro zaměření "Obchodně právní studia". O stavebním právu byla jedna 90 minutová přednáška, na které se přednášející ani nestačil vymotat z územního plánování. Na živnosti, které už by teda aspoň trochu souvisely se zaměřením oboru, na ty na přednáškách nedošlo vůbec. To se naučte doma v rámci přípravy ke zkoušce. Čili přínos předmětu o ničem. Vyjdete ze zkoušky a s klidným svědomím to zase všechno můžete hodit do prvního koše na chodbě, který potkáte.


BZ508Zk Obchodní závazky

Za celou dobu studia první(!) předmět, kde vyučující mluvil o tom, že nestačí právní nástroje znát , ale že je potřeba si vybírat zejména ty, které k něčemu budou. Tedy zejména ty, které jdou uplatnit bez přivolení soudu. Aplikace smluvních pokut. Vzájemné započtení pohledávek. Protože pokud něco bude záviset na rozhodnutí soudu, tak to taky může trvat roky (ano, ano, to už v rámci praxe při studiu jsme si už ověřili). A to, že něco vysoudíme a rozsudek nakonec nabude právní moci ještě neznamená, že třeba nějaké peníze dostaneme (což už vím taky z vlastní zkušenosti). Takže první praktičtěji založený předmět, který se na to nedívá jen z pohledu papouškování paragrafů (viz odstrašující příklad trestního práva), ale pohledem uplatnění v praxi. Doprovázeno spoustou příkladů z praxe. Za mě velký palec nahoru.
Na druhou stranu pro školu jako takovou je to bilance tragická, že zatím jen jeden takovýto předmět ...

středa 18. ledna 2017

Soumrak nad aktivními jímači?

Na téma aktivních jímačů už jsem napsal lecos (viz zde, zde, či zde).

Spousta jejich zastánců se často ohání slovenskou normou STN 34 1398:2014, s odkazem na kterou tyto "kouzelné pacičky" navrhují. Nicméně proti této normě se na Slovensku zvedla poměrně silná vlna odporu tamní odborné veřejnosti, což vyústilo v návrh na její zrušení, podaný v dubnu 2016.

No a od 1. 3. 2017 bude slovenská norma pro aktivní jímače zrušena bez náhrady.

Zastánci aktivních jímačů u nás rovněž velmi často argumentují článkem 511.1 normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, který údajně umožňuje projektovat podle zahraničních norem (což se jim hodí do krámu, protože aktivní jímače řeší pouze zahraniční normy). Jen mám dost silný pocit, že si jej ani neráčili pořádně přečíst:
511 Soulad s normami
511.1 Všeobecně
Každá část zařízení musí vyhovovat požadavkům odpovídajících evropských norem (EN), nebo harmonizačních dokumentů (HD), nebo národních norem obsahujících HD. V případě absence odpovídající EN nebo HD musí elektrické zařízení vyhovovat požadavkům národních norem. V ostatních případech by mělo být využito požadavků obsažených v normách IEC, které nejsou schváleny v CENELEC, nebo norem platných v dalších zemích. Pokud není k dispozici žádná odpovídající norma, musí být návrh zařízení dohodnut mezi projektantem a zhotovitelem instalace.
Neboli přednost mají normy ČSN EN.
Neexistuje-li ČSN EN, mají přednost národní normy ČSN.
Neexistují-li národní normy, pak se mají využít normy IEC, případně normy dalších států.

Na přednáškách se vždycky ptám, jestli soubor ČSN EN 62305 ed. 2 řeší aktivní jímače?
Asi tak polovina sálu vždycky vrtí hlavou, že neřeší. Velký omyl.
Řeší, viz národní příloha v ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1.

A jelikož jde o národní přílohu, pak má přednost před normami dalších zemí.

sobota 31. prosince 2016

Rok 2016

Letos jsem měl obratově druhý nejúspěšnější rok.
Každopádně mimořádný byl v počtu projektů, kdy ze 110 nabídek vzniklo 77 zakázek.
K tomu zase pár čísel pro představu, jak může takové projektování OSVČ vypadat.

Chtělo by se napsat, že rok 2016 byl přelomový zejména v tom, že jsem konečně vstoupil do světa BIM.
Nicméně zatím je to stále jakési nesmělé přešlapování na místě, než plnohodnotné projektování.

Nejzajímavější? Dva projekty, u kterých se podepisovala mlčenlivost ... takže toho o nich moc neřeknu :-)
Čím dál jasnějším faktem však je, že český rybníček je strašně malý, a pokud si chce člověk rozšířit obzory v nějaké specialitě (např. chování při zkratech, výpočty nastavení ochran), tak není jiné cesty, než začít hledat informace v zahraničních zdrojích. Technická angličtina je pomalu nutností.
Nejtěžší? Letos těžko říci. Jediné co mě tak napadá, ale s čím je potřeba automaticky flexibilně počítat je, že se v podstatě nezávisle na Vás velmi často posunují termíny odevzdání. Což na jednu stranu může být dobře (získáte víc času). Ale taky z toho může být docela záhul, jako když se mi odevzdání tří velkých projektů nahrnulo do jednoho týdne. To pak plánujete pomalu na minuty.
Heroický? Asi celkové množství projektů, ono vytvořit 77 dokumentací za zhruba 50 týdnů, to znamená expedovat v průměru 1,5 projektu týdně. Bez ohledu na jejich velikost. A k tomu ještě každý pátek do školy, učit se na zkoušky, přednášet, psát bakalářku. A nadto porazil i David Goliáše!
Ponaučení? Že každá prkotina u soudu neskutečně trvá, až to tak nějak ztrácí smysl. Stejně tak to, že se u soudu pěkně vybarvují podvraťáci, ale to jsme už o některých tak nějak tušili, co jsou zač ("to nebyla obhlídka stavby pro projektování, my jsme jej tam vzali na exkurzi aby viděl, jak taková hala vypadá" a podobné žvásty)
Prozření? Nezbývá než si opět povzdechnout nad odbornou úrovní zhotovitelů. Normy jsou asi sprosté slovo, natož aby je někdo vůbec otevřel, či je snad i přečetl. Pak žasnete, když "odborná firma" 3x za sebou zapne VN vývody do uzemněných polí. Jejich obhajoba pak stojí na tom, že prý nevěděli, co přesně mají dělat, a že byli pod tlakem, a to se prý nesmí. A ještě k tomu dodají, že takové odborné činnosti "museli" dělat za 209,- na hodinu. Fascinující.
O nějaké ČSN EN 50110-1 ed. 3 a pracovních postupech myslím nemají ani tušení.
Zdarma? Největším přínosem je, když máte s kým debatovat o odborných tématech.
Protože pak můžete společně dojít k věcem, které by Vás samotné nejspíš vůbec nenapadly.

Letos jsem po šesti letech fungování na volné noze konečně dostal další impuls, kam a jak se dál profesně ubírat. Znáte to taky, když o něčem tak dlouho přemýšlíte, až si to přitáhnete do života? Spousta lidí tomu říká "štěstí", ale ono ve skutečnosti to není nic jiného, než když se Vaše připravenost setká s příležitostí.
Takže se zase učím nové a nové, dosud netušené věci, a strašně mě to tvoření baví.
Byť jednoduché to není. Jenže jednoduché věci stojí vždycky za prd.

Přednášek jsem měl za rok 2016 myslím 10?
To jsem měl dojem, jak jsem to přednášení omezil, a přitom je počet přednášek +/- stále stejný.
Nicméně nejlepší na tom celém asi je, že se při psaní slajdů člověk strašně moc naučí.
Resp. aby přednáška stála za to, tak se naučit musí.
Zrovna píšu další o kabelech. Tam jsou mi věci!

Aikido mě od loňska stále drží, byť je to teda dřina jako prase.
Kotrmelce, salta a chvaty, nad kterými zůstává rozum stát. Tohle mám udělat? Jak?
Ale pak na to člověk nakonec přijde. A až na to přijde, tak si říká, jak je to vlastně primitivní.
V srpnu na letní škole v Třešti jsem udělal zkoušky na 4. žákovský stupeň.
A na jaře to bude chtít udělat další zkoušky na 3. kjú.

Přes léto jsem chtěl mít napsanou bakalářku. Cha! Ani omylem.
Koncem června mi dal vedoucí práce podněty kudy a jak se dál ubírat, a dal mi k tomu i limit vejít se maximálně do 40 stran. Takže jsem celou práci v zásadě již potřetí přepsal, kdy do nějaké prvotní ucelené podoby se mi ji podařilo dotáhnout až někdy koncem listopadu. S čím ale nejvíc bojuju je vejít se do těch 40 stran (jen poznámek pod čarou tam mám přes 150). Psal bych toho na blog i více, ale bohužel s ohledem na bakalářku se musím držet trochu zpátky. Po odevzdání ji totiž strojově kontrolují nejen vůči obsahu jiných prací, ale i s internetem, tak abych nebyl nařčen z plagiátorství sama sebe (neuvedení odkazu i na svůj článek je bohužel klasifikováno jako plagiátorství).
Ale už to bude (doufejme) trvat jen chvíli.

Ať se daří i v roce 2017!

pondělí 26. prosince 2016

Protokol o určení vnějších vlivů: nesmysly, díl III.

Zdravotnictví

Další ukázka tragédie v praxi.
Když si vezmete takřka libovolný protokol o určení vnějších vlivů pro zdravotnictví, tak se takřka s jistotou dočtete, že tam v podstatě nebudou žádní pacienti, tedy že tam bude vliv BA1. K tomu se pak zpravidla dočteme i další nesmysl, že tam nebudou ani žádné osoby, tedy vliv BD1 (viz související díl nesmyslů první). Asi zde řádí nějaký celostátní šotek, protože všichni klasifikují zdravotnictví jako BA1 s tím, že jde o prostory normální.
Patří ale BA1 do zdravotnictví, a jde o prostory normální?

Opět není nic jednoduššího, než otevřít ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, což ale mám dojem, že v době Ctrl+C/Ctrl+V takřka nikdo nedělá. Je to konkrétně tabulka ZA.1 na straně 40 normy.
BA1 Běžná: Nepoučené osoby (laici). Normální.
BA3 Invalidé: Osoby, které nejsou zcela fyzicky a duševně schopné (nemocné a staré osoby). Podle povahy postižení.
Tak co tedy patří do zdravotnictví? BA1 nebo BA3? Ano, souhlasím s tím že na první pohled je pojem „invalidé“ u vnějšího vlivu BA3 matoucí. Ale ono je potřeba dočíst i ten zbytek. "Osoby, které nejsou zcela fyzicky a duševně schopné." Hmm. Jenže jak zjistit, zda a kde se budou vyskytovat osoby, které nejsou zcela fyzicky / duševně schopné? Je to jednoduché.

Spoustu odpovědí na takovéto otázky lze totiž nalézt v "požárních" normách.

Jmenovitě v normě ČSN 73 0835 pro budovy zdravotnických zařízení a sociální péče. Tato norma totiž obsahuje přílohu A s tabulkou Tabulka A.1 – Procentuální složení osob podle schopnosti pohybu, ze které lze velmi snadno vyčíst normové procentuální složení osob. Mimochodem obdobná tabulka byla už v prehistorické předchůdkyni normy z roku 1980 v její Příloze 1! To ty normy nikdo z projektantů elektro již od roku 1980 neotevřel?

A co se tam dočteme? No třeba to, že už i v obyčejné samostatné ordinaci je normově předpokládáno 10 % osob s omezenou schopností pohybu (viz položka 2.1)! No vida. Jak je klasifikována ona "omezená schopnost pohybu"? Není to náhodou vliv BA3?!? Co takové lůžkové části nemocnic? Tam už norma ČSN 73 0835 klasifikuje nejen osoby s omezenou schopností pohybu, ale dokonce procentuální podíl osob nechopných samostatného pohybu (viz část 3.1)! BA1? Nesmysl. BA3! Co takové vyšetřovny (viz část 3.2)? BA1? Nesmysl. BA3! Lékárny? Domy s pečovatelskou službou? V praxi podle "odborných komisí" všude vliv BA1, podle normy 73 0835 však prostory s výskytem osob s omezenou schopností pohybu, tedy vliv BA3.

Dobrá tedy, ve zdravotnictví nemá co dělat vliv BA1, ale má tam co dělat vliv BA3.
Též neopomínejme, že pokud jsou pro některé prostory klasifikovány % osob s omezenou schopností pohybu, pak ta samá klasifikace patrně bude platit i pro související společné prostory a chodby, neb se ony osoby do daných míst musí i nějak dostat.

No a co z toho plyne dál?
Pokud tedy máme ve zdravotnických prostorách klasifikován vnější vliv BA3, pak si musíme též povšimnout, že podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 Změna Z1 se jedná buďto o prostory nebezpečné (viz Tabulka NA.5), případně o prostory zvlášť nebezpečné (viz Tabulka NA.6 s vysvětlivkou Zdravotnické prostory, v nichž předpisy vyžadují určité způsoby ochrany). Zdravotnictví nikdy nejsou prostory normální. Jaké to překvapení.

Jenže to by ty "odborné komise" musely občas otevřít normy, a ne jen dokola kopírovat nesmysly ...

pondělí 28. listopadu 2016

O cenách II

Vidím, že původní příspěvek O cenách se drží mezi nejčtenějšími.
Nuže, pojďme takřka po dvou letech na pokračování.

Objevil se nový výborný web Ceny za projekty.
Velmi doporučuji prozkoumat. Stačí klikat horní menu zleva doprava.

První menu NÁKLADY jednoduše spočítá předpokládanou cenu stavby.
Ceny podle všeho bere z cenových ukazatelů na Stavební standardy. Super.
Druhé menu HONORÁŘOVÝ ŘÁD z ní vypočte cenu za projekty (komplet celé stavby).
Ten zas podle všeho pracuje s kalkulátorem ČKA. Také super.
V menu ROZSAHY jsou aktuální požadavky legislativy.
Rovněž chválím.

No a pak už z těch cen stačí jen poměrem určit podíl profese elektro.
Co tak pozoruju, tak se silnoproud pohybuje mediánem někde v rozmezí 6 až 9 % z nákladů stavby.
No ... takže získat ceny za projektové práce je pak už jednoduché, ne?




PS: Amazon aktuálně nabírá skladníky za 125,- Kč/hod
Alza má všude možně inzeráty na skladníky za 160,- Kč/hod
Projektant bezpochyby skladníka nahradí ... nahradí i skladník projektanta?
Tak kdo z nich má potom mít vyšší sazby? :-)