neděle 10. září 2017

O cenách III: hodinová sazba

Jaká je Vaše hodinová sazba?

Hm. Pokaždé, když jsem v minulosti dostal tuhle otázku, tak jsem moc nevěděl, co na ni mám odpovědět? Nevím. Kde to mám najít? Jaká může být hodinová sazba projektanta? V prvním příspěvku o cenách jsem uváděl nějaké hodinové sazby z ankety. Jenže to byla anketa z roku 2013. Teď je rok 2017.

A vůbec, na kolik jsou údaje z té ankety relevantní? Vzorek dotázaných byl tak max. 50 lidí. A na kolik jsou údaje z té ankety relevantní vůči mě? Na kolik dělám třeba to samé, co dotázaní?
Příliš mnoho otazníků a příliš mnoho neznámých.

Nedávno mě však trklo, že hodinovou sazbu je vlastně poměrně jednoduché zjistit.
Za rok má každý podnikatel nějaký obrat.
Rok má nějaký počet pracovních dnů.
Je nějaký stanovený počet pracovních hodin v týdnu.
Je nějaká stanovená minimální výměra dovolené v roce.

No a odtud je to už jen otázka matematiky základní školy:
HODINOVÁ SAZBA = OBRAT : ((DNŮ V ROCE - DOVOLENÁ) x (HODIN V TÝDNU : 5))

Samozřejmě u podnikatele je např. otázkou relevantnost odpracovaných hodin v týdnu.
Stejně tak délka dovolené, někomu stačí 4 týdny, někomu jich nestačí ani 12.
Ale jako nějaké základní vodítko to může sloužit velmi dobře, ne?
A navíc, takto vypočtenou hodinovou sazbu si snadno obhájíte.
Plyne totiž z Vašeho obratu, není to nepodložené střílení.


Jenže ...
... ona ta hodinová sazba dokáže být mrška nevyzpytatelná.


Protože k čemu je komu údaj o Vaší hodinové sazbě, když zůstává neznámou produktivita?
Bude levnější projektant, který dělá za 150,-/hodinu, ale bude mu to šnečím tempem trvat týden, anebo projektant, který dělá za 750,-/hodinu, ale za den to bude mít hotové?
Prostou matematikou dospějete k tomu, že od obou to budete mít stejně drahé.
Ale kdybyste se jich na začátku zeptali na jejich hodinovou sazbu, komu podle ní dáte přednost ... ?

Takže, k čemu vlastně je dotaz, jaká je Vaše hodinová sazba?
Pro zjištění ceny projektu dle mě k ničemu, protože nezodpovídá otázku produktivity.
Maximálně je tak dobrá pro oceňování nějakých doprovodných činností okolo.

S hodinovou sazbou můžete narazit i na krásná dilemata.
Např. někdo bude chtít, abyste někam jeli. Půl dne až den máte zabít někde na cestách. Jakou hodinovou sazbou to oceníte? Zadarmo? Podle ceníků (tenhle podle mě vychází ze sazebníku UNIKA), které říkají, že za pomocné práce (kam spadá např. i čas strávený na cestách a na jednáních) náleží nějaká sazba? Anebo svojí hodinovou sazbou, která vychází z Vašeho obratu, byť může být i násobně vyšší?


Nedávno jsem kdesi četl, že životní čas každého je tou nejcennější komoditou.
Že profesí/zaměstnáním neděláme v podstatě nic jiného, než že prodáváme svůj životní čas.
Z tohoto pohledu je odpověď na dilema předchozího odstavce poměrně jednoduchá, což?

pondělí 4. září 2017

Nábor

Vida, ani jsem se nenadál, a další rok utekl jako voda.
Se začátkem školního roku začal tradičně v našem dojo i další nábor, případně máte-li Facebook. Přijít lze samozřejmě bez obav a kdykoli, na kterýkoli tréning! Takže jestli jste někde z okolí, tak neznám lepší způsob jak si protáhnout tělo, a vyčistit i hlavu :-)





PS: Mě se teda zrovna minulý týden podařilo ... ehm se na tréningu odrovnat. Ono proniknout do aiki otoshi není zdá se zas taková legrace :-) Legrace však bude, že mě tohle čeká na dalších zkouškách ...

čtvrtek 3. srpna 2017

BIM podeváté ... aneb od teorie k praxi

Díval jsem se, že poslední příspěvek na téma BIM jsem napsal před víc jak rokem.
Názor na celou oblast BIMu, a zejména pak na SW nástroje, se nicméně v zásadě nijak nezměnil.
Elektro stále není moc v čem kreslit, v Revitu MEP pak už vůbec ne. Ten je cenově naprosto mimo, navíc polovinu věcí v tom vůbec nenakreslíte, takže je pak budete dodělávat v AutoCADu ve 2D? To má být BIM?
Jediná rozumná alternativa se tak (zatím) stále jeví DDS CAD.

Oblast BIM celou dobu samozřejmě po očku sleduji.
Absolvoval jsem mezi tím i nějaké semináře na toto téma. Vše se ale nese v zásadě stále ve stejném duchu. Všichni naříkají, jak nejsou profese v BIMu, zejména pak elektro. Když se ozvete, že v BIMu udělat elektro umíte, tak dostanete pokaždé stejnou odpověď. My to elektro v tom BIMu zas až tak nepotřebujeme ...
Tzn. stále je to stejné, jako před třemi lety?!

Takže sedět a čekat, až někdo začne elektro v BIM poptávat, patrně nevede nikam.
Je tedy potřeba udělat ten krok napřed, a skočit do BIMu sám od sebe.
Zkoušel jsem nejprve nějaké jednoduché věci, pak to zas nějaký čas leželo u ledu.
Až to jednoho dne, kdy jsem si řekl, že je potřeba začít dělat nové projekty v BIM.
I když je v BIM nikdo nechce, i když jsou stavební podklady ve 2D. Ostatně, má to přeci pomoci hlavně ve vykazování, ne? Dobré na DDS CAD je, že můžete projektovat i tehdy, pokud je stavba klasicky ve 2D.
Čili i když stavař nedělá v BIM, tak část elektro lze bez problémů dělat v BIM.

Takže pro představu, jak vypadá část elektro bytového domu pro stavební povolení v BIM (resp. je to bytový dům sestavený ze dvou bloků pro 40 a 55 bytů, se společnou podzemní parkovací částí):

Stavebko se v tom zatím dělalo relativně dobře, uvidíme jaká pakárna bude to následně přetvořit na prováděčku.

Co mi po prvním projektu přijde na DDS-CADu dobré:

  • elektroinstalace lze kreslit i do obyčejných 2D půdorysů v DWG, není podmínkou mít 3D model stavby (čili to má potenciál nahradit běžný AutoCAD; viz i připojená ukázka, stavaři to měli "jen" ve 2D)
  • s programem lze pracovat jako s klasickým CADem ve 2D; normálně se ve 2D rozmisťují značky v půdorysu, jen se k nim zadává výška umístění (šikovné)
  • pokud si stavební DWG nahraji do složky XREF a z ní si je pak odkazuji, tak při změně půdorysů stačí DWG jen přepsat novějšími a DDS si je sám přenačte (šikovné)
  • do modelu si lze podkládat DWG profesí (což je šikovné, pokud tedy profesant není bourák, co kreslí v prostoru někde úplně jinde, než kde jsou společné souřadnice stavby)
  • výsledek práce v DDS lze vyexportovat do DWG a výkres dotvořit klasicky v AutoCADu
  • když si připojíte XREF do pozadí, tak jej lze uzamknout, takže jej lze sice vidět, ale nejde vůbec vybrat; což je super a třeba v AutoCAD jsem dodnes nepřišel na to, jak v něm udělat to samé (tam jej lze stále vybrat, i když je zamčený či zmražený)
  • samozřejmě to bleskurychle vykáže všechno, co je nakreslené
  • je to relativně svižné (na sestavě z roku 2012)

Co jsou sice blbosti, ale zamrzí:

  • DDS umožňuje nastavit krok, ve kterém pak kreslíte (což používám, neb se pak lehce udržují pravidelné rozestupy kabelů, apod.); blbý ale je, že pokud odzoomuji tak, že nevidím body kroku, a umístím nějaký prvek, tak se vloží mimo rastr (AutoCAD naproti tomu rastr drží bez ohledu na odzoomování)
  • patrně nejde (resp. jsem zatím nepřišel na to jak) používat vícerámečky pro instalační přístroje; občas se třeba používá to, že se osadí vícerámeček, ve kterém zůstane jedna dvě pozice volná pro slaboproud; no jo, jenže jak to potom vykázat, když to nejde nakreslit ...?
  • nejde jednoduše posunout celou stoupačku, jdoucí skrze objekt (tzn. přes více podlaží); je bohužel nutné ručně posunovat každé jedno podlaží za druhým (tzn. vopruz)
  • je v tom strašně těžkopádná práce s textem
  • lidé s estetickým cítěním budou podle mě asi trochu zklamáni, neboť výstupy z DDS nejdou udělat tak dobře, jako výstupy z AutoCAD (myslím tím vzhledově, jak ty výkresy a výstupy potom vypadají)
  • drobné odchylky od zvyklostí ovládání AutoCAD

Co (zatím?) naopak na DDS-CADu považuji za (dost) blbé:

  • hodně grafických symbolů neodpovídá IEC 60617 (namátkou značky vývodů, požárních klapek, atd.), ani ČSN 35 7606 (ochrana před bleskem); to považuji za poměrně velký průšvih, neb výkresům nikdo na první pohled nebude rozumnět
  • mnohé údaje je nutno zadávat dvakrát!? tak tohle je hodně špatné; ve stavebku např. potřebuji jenom rozmístit vývody pro napájená zařízení a potřebuji k nim zadat (a i zobrazit) hodnoty A nebo kW; jenže aby se tyto údaje zobrazily, musím je zadávat jako obyčejný text; průšvih nastává v okamžiku, kdy budu pracovat na dalším stupni dokumentace a budu dopojovat kabely - namísto toho, abych jen přivedl kabel k danému vývodu a on si načetl již zadané hodnoty A nebo kW, tak tyto hodnoty musím znovu zadávat v dialogu kabelu (samozřejmě, protože obyčejný text si neumí ze symbolu načíst ... jenže já tím pádem jeden a ten samý údaj musím zadávat dvakrát, což je samozřejmě špatně)
  • dost těžkopádná práce s rozváděči (např. ve stavebku nemůžu naflákat jen kostičky s nějakým rozměrem; DDS mě nutí vždy vybrat nějaký konkrétní rozváděč z databáze, takže když jej nemám v databázi, tak jej neumístím; navíc ve stavebku kolikrát ani nevím, jak bude přesně velký, takže být tlačen do výběru konkrétního výrobku je dost omezující)
  • u sdružených kabelových tras to neumí reflektovat šířku kabelů, nakreslí to jen jednu čárku, ve které jsou schované všechny kabely; sice je takto asi zvykem kreslit, ale vůbec z toho nepoznáte, jak ta kabelová trasa má být vlastně široká (a přitom program eviduje i tloušťky kabelů, takže není nic jednoduššího, než tam přidat nějaký nástroj na určování potřebné šířky)
  • neskutečně komplikovaná a uživatelsky nepřívětivá práce s databázemi (nic tak strašného jsem za poslední roky snad v žádném programu neviděl); přidat např. nějaké nové typy kabelů do databáze v zásadě bez technické podpory dokážete horko-těžko (neskutečný vopruz)
  • hodně věcí je založeno na textové bázi (což na jednu stranu chápu, že je plus pro univerzálnost a otevřenost), ale z uživatelského hlediska to považuji za strašně nepřívětivé, neb když chcete něco někde nastavit, tak musíte editovat nějaké textové soubory, či textové řetězce?! (neskutečný vopruz)
  • při exportu elektroinstalace z DDS přes univerzální výměnný formát IFC a jejím následném načtení do celkového modelu stavby v Revitu se rozpadá diakritika, kdy místo písmenek s háčky a čárkami jsou zobrazené klikyháky, což vypadá děsně; pokud objednatel bude trvat na řádném importu do Revitu, tak máte asi smůlu, patrně to nedáte dohromady
  • a samozřejmě neexistují žádné "bloky" výrobků od výrobců, takže co si nenamodelujete, to nemáte (což je ale obecný povzdech pro jakýkoli BIM SW)
  • chtěl jsem napsat "nepadá to" ... nicméně už to i spadlo
  • drobné nekorektnosti v chování, např. nevím proč mi přestalo fungovat uchopování k rastru, svítidla v externím DWG vložíte ve výšce 0 mm a ony jsou přitom pod stropem, svítidlům dáte pozici "strop", ale ve 3D pohledu je vidíte na podlaze, atd. atd.

Jak bych si představoval ideál?

  • Profese udělají ve 3D rozmístění jejich zařízení
  • Rozmístěná zařízení profesí v sobě nesou napojovací body a informace o označení zařízení, o jeho příkonu, atd.; tyto údaje se automaticky přenesou do profese elektro
  • Ve stavebku jen přiřadím příslušná zařízení rozváděčům, ty si automaticky načtou jednotlivé příkony a celé to vyplivne energetickou bilanci
  • V okamžiku, kdy ke každému zařízení přijdu s kabelem, tak si z daného zařízení načte údaje o příkonu a podle toho si rovnou zkontroluje úbytek a dimenzi
  • Celou stavbu lze zobrazit ve 3D, program k ní navalí valivé koule a rovnou mi označí místa, kde se koule dotýkají, a tím pádem kde mám řešit jímače (nic jiného, než modelování v prostoru)
  • V okamžiku, kdy do modelu nakreslím jímací soustavu, tak pro ni spočte dostatečné vzdálenosti pro svody, ideálně je zobrazí nějakou šedou plochou (např. stejně jako DDS zobrazuje dosah pohybových čidel; to samé dnes už umí např. DEHNsupport)
  • No a samozřejmě vychytat mouchy, popisované výše ...

Jen mám trochu obavu, že ty mé představy bude až hudba (dost) vzdálené budoucnosti ...
Jestli kdy vůbec ... ?

pátek 21. července 2017

Generátor technických zpráv

Celkem by mě zajímalo, kolik projektantů baví psát technické zprávy?
A kolik z projektantů považuje psaní technických zpráv za nutné zlo?

Podle toho, co bývá k vidění, je hodně technických zpráv nejspíš výsledkem Ctrl+C/V (včetně takových tragédií, jaká se mi dostala do rukou tento týden; projekt z března letošního roku, a že prý budou dodrženy technické požadavky na výstavbu podle vyhlášky č. 137/1998 Sb. ... co na tom, že ta vyhláška už 8 let neplatí?). Hromady neplatných norem pak bývají častým standardem. Stejně jako hromady nesmyslných a ničím nepodložených požadavků.

Nemůžu říci, že bych si psaní technických zpráv nějak užíval.
Myslím ale, že dokážu dát dohromady text, který obsahuje vše potřebné.
Zejména poslední tři roky na právnické fakultě mě naučily hledat souvislosti.
Argumentovat konkrétními paragrafy konkrétních předpisů. Konkrétními články konkrétních norem. To studium mi tak vlastně pomohlo i v oblasti psaní technických zpráv, protože už mnohdy vím, proč je to či ono požadováno. Protože ten a ten paragraf toho a toho předpisu, ten a ten článek té a té normy.

Už několikrát se mi za poslední dobu vyplatilo, jak je dobré mít dobře napsanou technickou zprávu.
Při realizaci to totiž kde kdo zkouší. Už je to pomalu takový folklor. Zejména výpady typu to v dokumentaci nebylo, takže vícepráce. Nebylo? Jakto že ne? Tady máte napsáno, že zhotovitel má postupovat podle těchto a těchto vyjmenovaných norem a má dodržovat tyto a tyto vyjmenované zákony, nařízení vlády a vyhlášky. Samozřejmě neočekávám, že byste je znali nazpaměť ... ale přečetli jste si je aspoň? Když už technická zpráva obsahuje i odkazy na konkrétní články konkrétních norem, abyste to nemuseli číst celé, nalistovali jste si je? No tak si je přečtěte. Projektant není od toho, aby Vám to všechno z norem opisoval nebo Vám to předčítal.
Zkrátka dobře napsaná technická zpráva dokáže eliminovat spoustu starostí.
Jenže jak napsat dobrou technickou zprávu?

Byť si myslím, že mi psaní technických zpráv jde velmi dobře, tak to stále není jednoduché.
Které požadavky tam patří? Které už naopak ne, neb s danou věcí nesouvisí? Nezapomenout tam napsat to a to, v té a té variantě. Hlídat jestli to o čem píšu je ještě platné, anebo jestli už to není nahrazeno něčím novějším.
Není to úplně snadné. Jenže jak to zjednodušit? A jak nadto ještě zajistit, aby stejné zprávy dokázali dát dohromady i další projektanti, se kterými spolupracuji? Tak to už je řádově větší oříšek.

Když jsem přecházel ze zaměstnání na volnou nohu, narazil jsem na pojem "mozkový trust".
Bylo to tuším ve vynikající knize Napoleona Hilla Myšlením k bohatství. Nedávalo mi to tehdá úplně moc smysl, ale ani jsem to nijak nezatracoval. Ono to přijde časem. Inu přišlo. Mozkový trust je alfou a omegou tvoření a spolupráce. Věci, na které přijdete s jeho pomocí jako jedinec nevymyslíte. Ani Vás nenapadnou.

Začátkem června padla taková první idea. Nenápadná myšlenka. Zmínka.
Nejprve jsem ji zcela zavrhnul jako nesmysl s tím, že si nedovedu představit, jak by to mělo fungovat.
Pamatuji si, že to bylo v pátek. A taky si velmi dobře pamatuji, co se stalo hned další den v sobotu.
To mě z čistajasna hned napadlo, jak by to teoreticky fungovat bez problémů mohlo!
To, nad čím jsem prvně mávnul rukou jako nepoužitelné.
Čím dál víc to začíná mít naprosto reálné obrysy.

Generátor technických zpráv


Představte si, jako projektant ...
... nemuset psát gró každé technické zprávy
... nemuset přemýšlet co do ní patří a na co jsem ještě zapomněl
... nemuset hlídat, jestli náhodou není nějaká nová norma
... nemuset hlídat, jestli nejsou nějaké nové vyhlášky či zákony
... nemuset studovat tuny předpisů a norem a hledat v nich, co se projektu týká
... nemuset mít obavy, že se po mě někdo bude vozit, protože jsem něco nevyargumentoval
... nemuset trávit hodiny psaním technických zpráv.
Místo toho by stačilo jen zadat základní vstupní kriteria (jaký stupeň dokumentace, co je to za stavbu, kde se nachází, atd.) a ono by to vyplivlo do Wordu naformátovaný mustr technické zprávy, odpovídající požadavkům legislativy (čili obsahově podle vyhlášky o dokumentaci staveb)! Mustr, který by obsahoval související požadavky prostřednictvím odkazů na konkrétní paragrafy předpisů a konkrétní články norem. Do takového mustru by pak stačilo už jen dopsat jednu dvě kapitoly drobností (jak třeba bude objekt napojen, apod.).

Já když to slyšel prvně, tak jsem si říkal co je to za blbost?
Jak by todle mělo fungovat? Vždyť to by bylo složité jako prase. To přece nedá nikdo dohromady.
Jenže čím dýl nad tím v týmu přemýšlíme, tím konkrétnější rysy to dostává.
Tak na tomdle teď intenzivně makáme.



Jak by se Vám líbil generátor technických zpráv?
Mě jako projektantovi by se teda líbil hodně ...

čtvrtek 22. června 2017

Na volné noze: Jak se daří freelancerům ve světě?

V roce 2015 jsem tu dával odkaz na průzkum mezi českými freelancery.

Před nějakým časem se objevil průzkum mezi freelancery ve 151 zemích.
Výsledky jsou sice prezentovány v angličtině, nicméně doporučuji si jej aspoň projít.
Už třeba jen kvůli velmi zajímavým obrázkům a grafům.
Pan Google translator případně jistě pomůže.

Podnětné jsou obrázky v kapitole Average freelancing rates by country, které ukazují vývoj hodinové sazby v závislosti na počtu let na volné noze / v oboru (byť jsou sazby v dolarech, tak mnohem více vnímejte trend):
Zdroj: http://blog.hubstaff.com/2017-freelancing-trends/


Souhlasit se dá i s grafem v kapitole What factors indicate an increased likelihood of landing a freelance gig? 30.6 % klientů přichází na doporučení, což dost koresponduje i s mými zkušenostmi:
Zdroj: http://blog.hubstaff.com/2017-freelancing-trends/


Stejně tak se dá souhlasit i s následujícím grafem v kapitole What factors indicate that you’re unlikely to get the job? Skoro 40 % případů neúspěchu stojí na tom, že se cenově míjí představy klienta s představami freelancera (aneb nejlépe všechno hned a zadarmo). A dalších 20 % padá na tom, že klient příliš nekomunikuje (klasika, jak někdo něco potřebuje, tak to musí být hned, ale aby se pak aspoň uráčil s odpovědí, to už ne).
Zdroj: http://blog.hubstaff.com/2017-freelancing-trends/


Nicméně nejpodnětnější graf shledávám v kapitole What are some signs of a bad client?
Aneb jaké jsou signály špatného klienta?
Zdroj: http://blog.hubstaff.com/2017-freelancing-trends/
Skoro ve 40 % případů když objednatel vyžaduje neustále nějaké změny (náhledem do projektování elektro opět klasika; nejprve podklady nejsou, takže to nějak navrhněte, nejlépe abychom viděli že něco děláte, akorát že až to budete mít navržené, tak Vám podklady dodáme, klasicky jen pár dní před odevzdáním, a budete to celé předělávat - toto podle mě hodně souvisí s tím, jak dobře si objednatel umí zkoordinovat a ukočírovat ostatní profese - nutno bohužel konstatovat, že dost často neumí).
Takřka v 1/4 případů identifikují špatného klienta (neopodstatněné) žádosti o slevu (nicméně s tímto jsem se už naučil pracovat, neb k tomu stačí dvě jednoduché věci: 1/ dávat do nabídek samostatně ceny za tisky s kompletací, 2/ v cenové nabídce uvést, že nabízíte X % slevu při úhradě předem - jakmile někdo začne tlačit, že by chtěl slevu, můžete mu s úsměvem odpovědět, že samozřejmě! ... buď si na sebe vemte tisky a/nebo zaplaťte předem - v drtivé většině případů je potvrzená původní cena, v pár případech je zaplaceno předem, ale jen v jednotkách % byla zatím ochota se drbat s tiskama a kompletací dokumentace).
Skoro stejný podíl jako v předešlém případě pak připadá na klienty, co potřebují neustále nějaké meetingy. Osobně mám nejraději klienty, kteří Vám práci zadají, pobavíte se po telefonu jak by si projekt představovali, a pak Vás nechají s důvěrou pracovat. Na opačné straně spektra osobně nepříliš dobře vnímám klienty, kteří buďto po Vás chtějí neustále předkládat nějaké rozpracovanosti (čímž Vám zpravidla nabourávají Vaše časové plány), anebo se neustále chtějí potkávat, mnohdy kvůli kdejaké krávovině.
Ve stejné kapitole pak jsou uvedeny ještě i další signály, mezi kterými bych vyzdvihl last-minute projects. Ze začátku jsem z neznalosti na todle často skočil, což samozřejmě vzápětí jen utvrdilo nesmyslnost takovýchto poptávek (práce ve stresu, v drtivé většině případů doprovázená tím, že dodržování nějakých splatností nikoho nezajímá). Dnes to vidím jednoduše. Potřebujete něco honem honem? Pak se platí předem.
Zpravidla z toho vyjde, že to až tak moc zase nepotřebovali ... :-)

úterý 23. května 2017

Ze dvou nezávislých zdrojů

Další ukázka toho, jaké tragédie dokáží zhotovitelé v praxi vyplodit.

V roce 2014 jsem dělal zadávací dokumentaci veřejné zakázky.
Napájení evakuačního výtahu v domově seniorů. Diesel použít nešel, bylo nutné použít UPS. Jelikož šlo o napájení požárně bezpečnostního zařízení (viz odst. 4 písm. d), muselo samozřejmě splňovat nějaké základní předpoklady:

  • požadavek na napájení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů (viz § 9 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. spolu s ČSN 73 0810, čl. 12.9.1 a ČSN 73 0848, čl. 4.1.1, čl. 4.1.4 a čl. 4.1.5)
  • požadavek na samostatné hlavní a záložní napájení (viz ČSN 27 4014, čl. 4.8)
  • požadavek na automatický přepínač mezi hlavním a záložním napájením (viz ČSN 27 4014, Příloha A)

Celé řešení jsem proto navrhnul tak, jak to správně navrženo mělo být:

  • síťový přívod pro požární rozváděč byl napojen před hlavním vypínačem budovy, aby po vypnutí hlavního vypínače od CENTRAL STOP zůstal síťový přívod pro požární rozváděč pod napětím
  • na přívodu požárního rozváděče byl navržen automaticky přepínač sítí, do kterého byly přivedeny dva přívody: zmíněný síťový jako první zdroj a výstup z UPS jako druhý zdroj
  • UPS tak nebyla pod zátěží, ale pouze dobíjela a čekala na případný výpadek sítě; při výpadku by ji automaticky přepínač okamžitě připojil a UPS by převzala zátěž
  • jelikož UPS nebyla trvale pod zátěží, měla jen minimální spotřebu, neb jen občasně dobíjela baterie; současně měla i minimální provozní ztráty


Chvíli na to proběhla realizace, s klasickým folklórem nahrazování všeho, co nahradit jde.
Kdo Vám to navrhoval, to my kabrňáci to uděláme jinak a lépe! První problémy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Po nějakém čase jsem byl v objektu zkreslovat další drobnosti a obsluha si už tehdy stěžovala, že jim pořád vypadává jistič pro kuchyni.

Tragédie ze strany zhotovitele č. 1

Původně navržené oboustranně skříňové rozváděče, u kterých bylo i nakresleno, že se má přístrojová výzbroj volně rozmístit po prostoru skříní vyměnili za skříně jednostranné a všechno klasicky naňahňali na dvě DIN lišty k sobě. Takže stojíte před poloprázdnou skříní, ve které je vše narvané ve dvou řadách kvůli tomu, že se ušetřilo pár korun na vnitřních propojích. Jističe při zatížení samozřejmě hřejí (kor kuchyně s velkým odběrem), a pokud vedle sebe nemají volný prostor, tak se teplo přenáší i na jističe sousední. Ztrátové teplo místo toho, aby se odvádělo do volného prostoru, se přenáší na sousední jističe, ty se přehřívají ... a při zatížení vypadávají. Nějaké ověření návrhu ze strany zhotovitele, které požadovala dokumentace, a které požaduje ČSN EN 61439-1 ed. 2, čl. 10.10.1?
Ale jděte, kdo by se s tím dělal ...

Letos začátkem dubna přišla reklamace druhá.
Že při pravidelném servisu UPS je v její místnosti 30 stupňů, což má neblahý vliv na životnost baterií. To jsem zpozorněl. Jak může UPS, která je stále v režimu dobíjení naprázdno vyhřát místnost na 30 stupňů?
No a už to šlo jedno za druhým ...

Tragédie ze strany zhotovitele č. 2

Jelikož šlo o veřejnou zakázku, nesmělo se uvádět nic konkrétního. Anonymní popis parametrů UPS, odkazy na normy, požadavek na min 94% účinnost. Do zadávací dokumentace veřejné zakázky nicméně můžete psát co chcete, stejně na to všichni serou. Požadavky prostřednictvím citací norem, jak to požaduje zákon o veřejných zakázkách? Normy mi přijde jsou asi sprosté slovo, natož aby je někdo nedej bože otevřel, a našel si ten konkrétní článek, který dokumentace odkazuje. Ač byla v zadávací dokumentaci požadovaná UPS s účinnosti min 94 %, skončila tam UPS s účinnosti 92 %. Blbý 2 %, říkáte si? Jenže na 60 kVA výkonu UPS je to rozdíl ve ztrátách 1,2 kW ...

Tragédie ze strany zhotovitele č. 3

No jo, ale UPS naprázdno má přeci ztráty pár set W a ne kW, tak co tam tak topí? Jenže to by borci nesměli šetřit a nahrazovat, že ano. Takže jako první letěl automaticky přepínač sítí 100 A na přívodu požárního rozváděče (ten je přece moc drahý), který byl nahrazen za přepínač ruční (!) 80 A (pro předřazené jištění 100 A? taky ať počítám jak počítám, tak 60 kVA je 86,6 A) s tím, že je trvale přepnutý na UPS. Jakýpak s tím sraní? UPS tím pádem jede stále na plný výkon, a tudíž i topí jako kráva. No a to je i ten hlavní důvod, proč je tam teď horko; kdyby to zhotovitel udělal tak, jak bylo v zadávací dokumentaci, tak se to stát nemůže.

Tragédie ze strany zhotovitele č. 4

Síťový přívod pro požární rozváděč byl přesunut z před hlavního vypínače za něj. Takže po aktivaci CENTRAL STOP se vypne vypínač na přívodu hlavního rozváděče, tím pádem se ztratí i síťové napětí na přívodu požárního rozváděče a není tak splněna podmínka napájení požárních zařízení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

Tragédie ze strany zhotovitele č. 5

"Inteligentními" řešeními popsanými výše bylo úspěšně vyřazeno původně navržené napájení evakuačního výtahu ze dvou na sobě nezávislých zdrojů (síť a UPS). Nyní je celé zařízení napájeno pouze z jednoho zdroje. Jen z UPS. Ta když klekne, tak klekne všechno. Oni si totiž mnozí koumáci vykládají požadavek na napájení požárně bezpečnostních zařízení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů tak, že osadí UPS s integrovaným by-passem a myslí si, že mají splněno. Jenže co nastane, když tu UPS jakožto druhý zdroj vypnu/odpojím/klekne (odejde třeba řídící elektronika)? Zůstane zařízení napájeno z prvního zdroje (tzn ze sítě)? Nezůstane, je to nesmysl. Tím spíš, když si ji debilně vypínám od CENTRAL STOP. Realizované řešení je navíc v případě napájení evakuačních výtahů i nesmysl v rozporu s obrázkem ČSN 27 4014, Příloha A (tzn samostatný síťový přívod přes hlavní rozváděč, samostatný přívod od záložní UPS, obé zavedeno do nezávislého automatického přepínače).



Celé je to zkrátka majstrštyk. Hlavně že zhotovitel ušetřil na náhradách.
Co bychom ale chtěli od preudoodborníků, vybíraných na základě kritéria nejnižší ceny?
Skutečný stav po nich překreslil nějaký 65 letý důchodce, aniž by si hlavu lámal, jak to je blbě.

Celá situace je navíc krásným příkladem toho, co popisuji v bakalářce na straně 25. Šetří se, takže nikdo neobjednává autorský dozor projektanta; dozor dělá maximálně HIP, tady si vybavuji, že byl i nějaký nezávislý technický dozor investora. Jenže pokud dozor nemá odbornou způsobilost v oblasti vyhrazených technických zařízení, tak je absurdní, aby zde vykonával jakýkoli dozor, a nemá jej dělat. Pokud dozor nerozumí oblasti vyhrazených technických zařízení, tak jej zhotovitel vždycky utáhne na vařené nudli. Což se zde i stalo. Zhotovitel dodal něco úplně jiného, se zcela jiným, a navíc nefunkčním řešením, v rozporu s požadavky norem.

Ale hlavně že si všichni při problému hned vzpomenou na původního projektanta.
Vzpomínat ale mají opačně - na toho kdo to realizoval, na toho kdo dělal dozor, a na toho kdo to kreslil.
Mimochodem pokud dozor nemá odbornou způsobilost, tak se bude těžko vyviňovat.



A třešnička na dortu?

Já do zadávací dokumentace napsal, že se jedná o vyhrazené zařízení třídy I skupina C (srov. ČSN 73 0835, Příloha A, Tabulka A1, položka 6.1, písm. l: domovy důchodců spadají normově mezi zdravotnická zařízení). I podle metodické pomůcky pro stavební úřady spadají domovy důchodců mezi vyhrazená zařízení třídy I. (viz strana 5). Takže domov seniorů podle mě má spadat pod dozor TIČR. Realita? Vím, že tam tehdá došel nejmenovaný pražský inspektor a prohlásil, že ho to nezajímá, že to posuzovat nebude, neboť to není lůžková nemocnice ...
A ještě jsem byl tehdá za pitomce, proč že to řadím mezi vyhrazená zařízení třídy I. :-)



Tož tak zase něco z toho, jak to chodí v praxi.

pondělí 22. května 2017

Doklady požadované pre uvedenie do užívania

No a jelikož jsem i autorizovaná osoba SKSI, a aktuálně dělám i realizační projekt na Slovensko, tak je logickým vývojem nedávného příspěvku i souhrn pro Slovenskou republiku :-) Poprosím jen o trochu shovívavosti s mou slovenčinou, pomáhal mi s ní pan Google a korektor ve Wordu (kdyžtak napište, já to v textu opravím).

Co má zhotovitel dodat v rámci realizace a uvedení do provozu na Slovensku?


Pokiaľ bude prítomná laická obsluha (spotrebitelia), tak ešte navyše:

V zdravotníctve ešte navyše:
  • dokumentácia elektrickej inštalácie zdravotníckych priestorov
    (pozri STN 33 2000-7-710:2013, čl. 710.514.5.1)
  • návody pre obsluhu a údržbu
    (pozri STN 33 2000-7-710:2013, čl. 710.514.101)



Co se mi zatím nepodařilo dohledat:


Kdyby Vás někoho něco dalšího napadlo, napište do komentářů.
Počítám s tím, že to průběžně budu doplňovat a aktualizovat.



Kopírujte, přebírejte, používejte, dodávejte, vyžadujte :-)




EDIT 23. 5. 2017: jazykové korektury a doplnění požadavku na oteplení rozváděčů
EDIT 9. 7. 2017: Zpřesněny odkazy na zakonypreludi.sk (zjistil jsem, že jde odkazovat přímo odstavce)