pátek 21. července 2017

Generátor technických zpráv

Celkem by mě zajímalo, kolik projektantů baví psát technické zprávy?
A kolik z projektantů považuje psaní technických zpráv za nutné zlo?

Podle toho, co bývá k vidění, je hodně technických zpráv nejspíš výsledkem Ctrl+C/V (včetně takových tragédií, jaká se mi dostala do rukou tento týden; projekt z března letošního roku, a že prý budou dodrženy technické požadavky na výstavbu podle vyhlášky č. 137/1998 Sb. ... co na tom, že ta vyhláška už 8 let neplatí?). Hromady neplatných norem pak bývají častým standardem. Stejně jako hromady nesmyslných a ničím nepodložených požadavků.

Nemůžu říci, že bych si psaní technických zpráv nějak užíval.
Myslím ale, že dokážu dát dohromady text, který obsahuje vše potřebné.
Zejména poslední tři roky na právnické fakultě mě naučily hledat souvislosti.
Argumentovat konkrétními paragrafy konkrétních předpisů. Konkrétními články konkrétních norem. To studium mi tak vlastně pomohlo i v oblasti psaní technických zpráv, protože už mnohdy vím, proč je to či ono požadováno. Protože ten a ten paragraf toho a toho předpisu, ten a ten článek té a té normy.

Už několikrát se mi za poslední dobu vyplatilo, jak je dobré mít dobře napsanou technickou zprávu.
Při realizaci to totiž kde kdo zkouší. Už je to pomalu takový folklor. Zejména výpady typu to v dokumentaci nebylo, takže vícepráce. Nebylo? Jakto že ne? Tady máte napsáno, že zhotovitel má postupovat podle těchto a těchto vyjmenovaných norem a má dodržovat tyto a tyto vyjmenované zákony, nařízení vlády a vyhlášky. Samozřejmě neočekávám, že byste je znali nazpaměť ... ale přečetli jste si je aspoň? Když už technická zpráva obsahuje i odkazy na konkrétní články konkrétních norem, abyste to nemuseli číst celé, nalistovali jste si je? No tak si je přečtěte. Projektant není od toho, aby Vám to všechno z norem opisoval nebo Vám to předčítal.
Zkrátka dobře napsaná technická zpráva dokáže eliminovat spoustu starostí.
Jenže jak napsat dobrou technickou zprávu?

Byť si myslím, že mi psaní technických zpráv jde velmi dobře, tak to stále není jednoduché.
Které požadavky tam patří? Které už naopak ne, neb s danou věcí nesouvisí? Nezapomenout tam napsat to a to, v té a té variantě. Hlídat jestli to o čem píšu je ještě platné, anebo jestli už to není nahrazeno něčím novějším.
Není to úplně snadné. Jenže jak to zjednodušit? A jak nadto ještě zajistit, aby stejné zprávy dokázali dát dohromady i další projektanti, se kterými spolupracuji? Tak to už je řádově větší oříšek.

Když jsem přecházel ze zaměstnání na volnou nohu, narazil jsem na pojem "mozkový trust".
Bylo to tuším ve vynikající knize Napoleona Hilla Myšlením k bohatství. Nedávalo mi to tehdá úplně moc smysl, ale ani jsem to nijak nezatracoval. Ono to přijde časem. Inu přišlo. Mozkový trust je alfou a omegou tvoření a spolupráce. Věci, na které přijdete s jeho pomocí jako jedinec nevymyslíte. Ani Vás nenapadnou.

Začátkem června padla taková první idea. Nenápadná myšlenka. Zmínka.
Nejprve jsem ji zcela zavrhnul jako nesmysl s tím, že si nedovedu představit, jak by to mělo fungovat.
Pamatuji si, že to bylo v pátek. A taky si velmi dobře pamatuji, co se stalo hned další den v sobotu.
To mě z čistajasna hned napadlo, jak by to teoreticky fungovat bez problémů mohlo!
To, nad čím jsem prvně mávnul rukou jako nepoužitelné.
Čím dál víc to začíná mít naprosto reálné obrysy.

Generátor technických zpráv


Představte si, jako projektant ...
... nemuset psát gró každé technické zprávy
... nemuset přemýšlet co do ní patří a na co jsem ještě zapomněl
... nemuset hlídat, jestli náhodou není nějaká nová norma
... nemuset hlídat, jestli nejsou nějaké nové vyhlášky či zákony
... nemuset studovat tuny předpisů a norem a hledat v nich, co se projektu týká
... nemuset mít obavy, že se po mě někdo bude vozit, protože jsem něco nevyargumentoval
... nemuset trávit hodiny psaním technických zpráv.
Místo toho by stačilo jen zadat základní vstupní kriteria (jaký stupeň dokumentace, co je to za stavbu, kde se nachází, atd.) a ono by to vyplivlo do Wordu naformátovaný mustr technické zprávy, odpovídající požadavkům legislativy (čili obsahově podle vyhlášky o dokumentaci staveb)! Mustr, který by obsahoval související požadavky prostřednictvím odkazů na konkrétní paragrafy předpisů a konkrétní články norem. Do takového mustru by pak stačilo už jen dopsat jednu dvě kapitoly drobností (jak třeba bude objekt napojen, apod.).

Já když to slyšel prvně, tak jsem si říkal co je to za blbost?
Jak by todle mělo fungovat? Vždyť to by bylo složité jako prase. To přece nedá nikdo dohromady.
Jenže čím dýl nad tím v týmu přemýšlíme, tím konkrétnější rysy to dostává.
Tak na tomdle teď intenzivně makáme.



Jak by se Vám líbil generátor technických zpráv?
Mě jako projektantovi by se teda líbil hodně ...

čtvrtek 22. června 2017

Na volné noze: Jak se daří freelancerům ve světě?

V roce 2015 jsem tu dával odkaz na průzkum mezi českými freelancery.

Před nějakým časem se objevil průzkum mezi freelancery ve 151 zemích.
Výsledky jsou sice prezentovány v angličtině, nicméně doporučuji si jej aspoň projít.
Už třeba jen kvůli velmi zajímavým obrázkům a grafům.
Pan Google translator případně jistě pomůže.

Podnětné jsou obrázky v kapitole Average freelancing rates by country, které ukazují vývoj hodinové sazby v závislosti na počtu let na volné noze / v oboru (byť jsou sazby v dolarech, tak mnohem více vnímejte trend):
Zdroj: http://blog.hubstaff.com/2017-freelancing-trends/


Souhlasit se dá i s grafem v kapitole What factors indicate an increased likelihood of landing a freelance gig? 30.6 % klientů přichází na doporučení, což dost koresponduje i s mými zkušenostmi:
Zdroj: http://blog.hubstaff.com/2017-freelancing-trends/


Stejně tak se dá souhlasit i s následujícím grafem v kapitole What factors indicate that you’re unlikely to get the job? Skoro 40 % případů neúspěchu stojí na tom, že se cenově míjí představy klienta s představami freelancera (aneb nejlépe všechno hned a zadarmo). A dalších 20 % padá na tom, že klient příliš nekomunikuje (klasika, jak někdo něco potřebuje, tak to musí být hned, ale aby se pak aspoň uráčil s odpovědí, to už ne).
Zdroj: http://blog.hubstaff.com/2017-freelancing-trends/


Nicméně nejpodnětnější graf shledávám v kapitole What are some signs of a bad client?
Aneb jaké jsou signály špatného klienta?
Zdroj: http://blog.hubstaff.com/2017-freelancing-trends/
Skoro ve 40 % případů když objednatel vyžaduje neustále nějaké změny (náhledem do projektování elektro opět klasika; nejprve podklady nejsou, takže to nějak navrhněte, nejlépe abychom viděli že něco děláte, akorát že až to budete mít navržené, tak Vám podklady dodáme, klasicky jen pár dní před odevzdáním, a budete to celé předělávat - toto podle mě hodně souvisí s tím, jak dobře si objednatel umí zkoordinovat a ukočírovat ostatní profese - nutno bohužel konstatovat, že dost často neumí).
Takřka v 1/4 případů identifikují špatného klienta (neopodstatněné) žádosti o slevu (nicméně s tímto jsem se už naučil pracovat, neb k tomu stačí dvě jednoduché věci: 1/ dávat do nabídek samostatně ceny za tisky s kompletací, 2/ v cenové nabídce uvést, že nabízíte X % slevu při úhradě předem - jakmile někdo začne tlačit, že by chtěl slevu, můžete mu s úsměvem odpovědět, že samozřejmě! ... buď si na sebe vemte tisky a/nebo zaplaťte předem - v drtivé většině případů je potvrzená původní cena, v pár případech je zaplaceno předem, ale jen v jednotkách % byla zatím ochota se drbat s tiskama a kompletací dokumentace).
Skoro stejný podíl jako v předešlém případě pak připadá na klienty, co potřebují neustále nějaké meetingy. Osobně mám nejraději klienty, kteří Vám práci zadají, pobavíte se po telefonu jak by si projekt představovali, a pak Vás nechají s důvěrou pracovat. Na opačné straně spektra osobně nepříliš dobře vnímám klienty, kteří buďto po Vás chtějí neustále předkládat nějaké rozpracovanosti (čímž Vám zpravidla nabourávají Vaše časové plány), anebo se neustále chtějí potkávat, mnohdy kvůli kdejaké krávovině.
Ve stejné kapitole pak jsou uvedeny ještě i další signály, mezi kterými bych vyzdvihl last-minute projects. Ze začátku jsem z neznalosti na todle často skočil, což samozřejmě vzápětí jen utvrdilo nesmyslnost takovýchto poptávek (práce ve stresu, v drtivé většině případů doprovázená tím, že dodržování nějakých splatností nikoho nezajímá). Dnes to vidím jednoduše. Potřebujete něco honem honem? Pak se platí předem.
Zpravidla z toho vyjde, že to až tak moc zase nepotřebovali ... :-)

úterý 23. května 2017

Ze dvou nezávislých zdrojů

Další ukázka toho, jaké tragédie dokáží zhotovitelé v praxi vyplodit.

V roce 2014 jsem dělal zadávací dokumentaci veřejné zakázky.
Napájení evakuačního výtahu v domově seniorů. Diesel použít nešel, bylo nutné použít UPS. Jelikož šlo o napájení požárně bezpečnostního zařízení (viz odst. 4 písm. d), muselo samozřejmě splňovat nějaké základní předpoklady:

  • požadavek na napájení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů (viz § 9 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. spolu s ČSN 73 0810, čl. 12.9.1 a ČSN 73 0848, čl. 4.1.1, čl. 4.1.4 a čl. 4.1.5)
  • požadavek na samostatné hlavní a záložní napájení (viz ČSN 27 4014, čl. 4.8)
  • požadavek na automatický přepínač mezi hlavním a záložním napájením (viz ČSN 27 4014, Příloha A)

Celé řešení jsem proto navrhnul tak, jak to správně navrženo mělo být:

  • síťový přívod pro požární rozváděč byl napojen před hlavním vypínačem budovy, aby po vypnutí hlavního vypínače od CENTRAL STOP zůstal síťový přívod pro požární rozváděč pod napětím
  • na přívodu požárního rozváděče byl navržen automaticky přepínač sítí, do kterého byly přivedeny dva přívody: zmíněný síťový jako první zdroj a výstup z UPS jako druhý zdroj
  • UPS tak nebyla pod zátěží, ale pouze dobíjela a čekala na případný výpadek sítě; při výpadku by ji automaticky přepínač okamžitě připojil a UPS by převzala zátěž
  • jelikož UPS nebyla trvale pod zátěží, měla jen minimální spotřebu, neb jen občasně dobíjela baterie; současně měla i minimální provozní ztráty


Chvíli na to proběhla realizace, s klasickým folklórem nahrazování všeho, co nahradit jde.
Kdo Vám to navrhoval, to my kabrňáci to uděláme jinak a lépe! První problémy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Po nějakém čase jsem byl v objektu zkreslovat další drobnosti a obsluha si už tehdy stěžovala, že jim pořád vypadává jistič pro kuchyni.

Tragédie ze strany zhotovitele č. 1

Původně navržené oboustranně skříňové rozváděče, u kterých bylo i nakresleno, že se má přístrojová výzbroj volně rozmístit po prostoru skříní vyměnili za skříně jednostranné a všechno klasicky naňahňali na dvě DIN lišty k sobě. Takže stojíte před poloprázdnou skříní, ve které je vše narvané ve dvou řadách kvůli tomu, že se ušetřilo pár korun na vnitřních propojích. Jističe při zatížení samozřejmě hřejí (kor kuchyně s velkým odběrem), a pokud vedle sebe nemají volný prostor, tak se teplo přenáší i na jističe sousední. Ztrátové teplo místo toho, aby se odvádělo do volného prostoru, se přenáší na sousední jističe, ty se přehřívají ... a při zatížení vypadávají. Nějaké ověření návrhu ze strany zhotovitele, které požadovala dokumentace, a které požaduje ČSN EN 61439-1 ed. 2, čl. 10.10.1?
Ale jděte, kdo by se s tím dělal ...

Letos začátkem dubna přišla reklamace druhá.
Že při pravidelném servisu UPS je v její místnosti 30 stupňů, což má neblahý vliv na životnost baterií. To jsem zpozorněl. Jak může UPS, která je stále v režimu dobíjení naprázdno vyhřát místnost na 30 stupňů?
No a už to šlo jedno za druhým ...

Tragédie ze strany zhotovitele č. 2

Jelikož šlo o veřejnou zakázku, nesmělo se uvádět nic konkrétního. Anonymní popis parametrů UPS, odkazy na normy, požadavek na min 94% účinnost. Do zadávací dokumentace veřejné zakázky nicméně můžete psát co chcete, stejně na to všichni serou. Požadavky prostřednictvím citací norem, jak to požaduje zákon o veřejných zakázkách? Normy mi přijde jsou asi sprosté slovo, natož aby je někdo nedej bože otevřel, a našel si ten konkrétní článek, který dokumentace odkazuje. Ač byla v zadávací dokumentaci požadovaná UPS s účinnosti min 94 %, skončila tam UPS s účinnosti 92 %. Blbý 2 %, říkáte si? Jenže na 60 kVA výkonu UPS je to rozdíl ve ztrátách 1,2 kW ...

Tragédie ze strany zhotovitele č. 3

No jo, ale UPS naprázdno má přeci ztráty pár set W a ne kW, tak co tam tak topí? Jenže to by borci nesměli šetřit a nahrazovat, že ano. Takže jako první letěl automaticky přepínač sítí 100 A na přívodu požárního rozváděče (ten je přece moc drahý), který byl nahrazen za přepínač ruční (!) 80 A (pro předřazené jištění 100 A? taky ať počítám jak počítám, tak 60 kVA je 86,6 A) s tím, že je trvale přepnutý na UPS. Jakýpak s tím sraní? UPS tím pádem jede stále na plný výkon, a tudíž i topí jako kráva. No a to je i ten hlavní důvod, proč je tam teď horko; kdyby to zhotovitel udělal tak, jak bylo v zadávací dokumentaci, tak se to stát nemůže.

Tragédie ze strany zhotovitele č. 4

Síťový přívod pro požární rozváděč byl přesunut z před hlavního vypínače za něj. Takže po aktivaci CENTRAL STOP se vypne vypínač na přívodu hlavního rozváděče, tím pádem se ztratí i síťové napětí na přívodu požárního rozváděče a není tak splněna podmínka napájení požárních zařízení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

Tragédie ze strany zhotovitele č. 5

"Inteligentními" řešeními popsanými výše bylo úspěšně vyřazeno původně navržené napájení evakuačního výtahu ze dvou na sobě nezávislých zdrojů (síť a UPS). Nyní je celé zařízení napájeno pouze z jednoho zdroje. Jen z UPS. Ta když klekne, tak klekne všechno. Oni si totiž mnozí koumáci vykládají požadavek na napájení požárně bezpečnostních zařízení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů tak, že osadí UPS s integrovaným by-passem a myslí si, že mají splněno. Jenže co nastane, když tu UPS jakožto druhý zdroj vypnu/odpojím/klekne (odejde třeba řídící elektronika)? Zůstane zařízení napájeno z prvního zdroje (tzn ze sítě)? Nezůstane, je to nesmysl. Tím spíš, když si ji debilně vypínám od CENTRAL STOP. Realizované řešení je navíc v případě napájení evakuačních výtahů i nesmysl v rozporu s obrázkem ČSN 27 4014, Příloha A (tzn samostatný síťový přívod přes hlavní rozváděč, samostatný přívod od záložní UPS, obé zavedeno do nezávislého automatického přepínače).



Celé je to zkrátka majstrštyk. Hlavně že zhotovitel ušetřil na náhradách.
Co bychom ale chtěli od preudoodborníků, vybíraných na základě kritéria nejnižší ceny?
Skutečný stav po nich překreslil nějaký 65 letý důchodce, aniž by si hlavu lámal, jak to je blbě.

Celá situace je navíc krásným příkladem toho, co popisuji v bakalářce na straně 25. Šetří se, takže nikdo neobjednává autorský dozor projektanta; dozor dělá maximálně HIP, tady si vybavuji, že byl i nějaký nezávislý technický dozor investora. Jenže pokud dozor nemá odbornou způsobilost v oblasti vyhrazených technických zařízení, tak je absurdní, aby zde vykonával jakýkoli dozor, a nemá jej dělat. Pokud dozor nerozumí oblasti vyhrazených technických zařízení, tak jej zhotovitel vždycky utáhne na vařené nudli. Což se zde i stalo. Zhotovitel dodal něco úplně jiného, se zcela jiným, a navíc nefunkčním řešením, v rozporu s požadavky norem.

Ale hlavně že si všichni při problému hned vzpomenou na původního projektanta.
Vzpomínat ale mají opačně - na toho kdo to realizoval, na toho kdo dělal dozor, a na toho kdo to kreslil.
Mimochodem pokud dozor nemá odbornou způsobilost, tak se bude těžko vyviňovat.



A třešnička na dortu?

Já do zadávací dokumentace napsal, že se jedná o vyhrazené zařízení třídy I skupina C (srov. ČSN 73 0835, Příloha A, Tabulka A1, položka 6.1, písm. l: domovy důchodců spadají normově mezi zdravotnická zařízení). I podle metodické pomůcky pro stavební úřady spadají domovy důchodců mezi vyhrazená zařízení třídy I. (viz strana 5). Takže domov seniorů podle mě má spadat pod dozor TIČR. Realita? Vím, že tam tehdá došel nejmenovaný pražský inspektor a prohlásil, že ho to nezajímá, že to posuzovat nebude, neboť to není lůžková nemocnice ...
A ještě jsem byl tehdá za pitomce, proč že to řadím mezi vyhrazená zařízení třídy I. :-)



Tož tak zase něco z toho, jak to chodí v praxi.

pondělí 22. května 2017

Doklady požadované pre uvedenie do užívania

No a jelikož jsem i autorizovaná osoba SKSI, a aktuálně dělám i realizační projekt na Slovensko, tak je logickým vývojem nedávného příspěvku i souhrn pro Slovenskou republiku :-) Poprosím jen o trochu shovívavosti s mou slovenčinou, pomáhal mi s ní pan Google a korektor ve Wordu (kdyžtak napište, já to v textu opravím).

Co má zhotovitel dodat v rámci realizace a uvedení do provozu na Slovensku?


Pokiaľ bude prítomná laická obsluha (spotrebitelia), tak ešte navyše:

V zdravotníctve ešte navyše:
  • dokumentácia elektrickej inštalácie zdravotníckych priestorov
    (pozri STN 33 2000-7-710:2013, čl. 710.514.5.1)
  • návody pre obsluhu a údržbu
    (pozri STN 33 2000-7-710:2013, čl. 710.514.101)



Co se mi zatím nepodařilo dohledat:


Kdyby Vás někoho něco dalšího napadlo, napište do komentářů.
Počítám s tím, že to průběžně budu doplňovat a aktualizovat.



Kopírujte, přebírejte, používejte, dodávejte, vyžadujte :-)




EDIT 23. 5. 2017: jazykové korektury a doplnění požadavku na oteplení rozváděčů
EDIT 9. 7. 2017: Zpřesněny odkazy na zakonypreludi.sk (zjistil jsem, že jde odkazovat přímo odstavce)

středa 10. května 2017

Postřehy ze 6. semestru

Jak jsem si posledně stýskal o nesmyslnosti některých předmětů ...
... tak to jsem ještě netušil, co mě čeká v posledním semestru. Takže ano, opět předmět mezinárodního obchodu, doplněný dalším velmi nezáživným soutěžním právem. Z mého pohledu není náplň šestého semestru ničím jiným, než totálně zbytečnou a nepotřebnou vatou.

BP602Z Diplomový seminář pro studenty oboru Obchodněprávní studia II

U tohoto předmětu jsem nějak nezaregistroval, že bych jej vůbec měl, tudíž vůbec netuším, co vlastně bylo jeho náplní? Konzultace v rámci bakalářské práce? Nic jiného mě nenapadá

BZ602K Právo mezinárodního obchodu

Co k tomu napsat? Celý předmět se točil okolo Vídeňské úmluvy o mezinárodní koupi zboží, z mého pohledu zase totálně zbytečný nesmysl mezinárodního obchodu (aneb proč to nemají jen na oboru "Mezinárodněprávní obchodní studia"?). Nicméně všimnul jsem si jedné zajímavosti, a to že mnohá ustanovení občanského zákoníku jsou nejspíš převzata právě z této Vídeňské úmluvy. Jak ohledně uzavírání smlouvy (srov. články 14 až 24 úmluvy s § 1731 a násl. občanského zákoníku), tak ale i ohledně dalších institutů, jako např. povinností kontrol po převzetí.
Další nápomocná "drobnost" se pak týká § 1740 odst. 3 občanského zákoníku, kde se hovoří o "odpovědi s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky". Už se ale nikde dál nerozvádí, co je míněno onou (ne)podstatnou změnou. Co jí je najdeme v článku 19 odst. 3 Vídeňské úmluvy:
Dodatky nebo odchylky, které se týkají zejména kupní ceny, placení, jakosti a množství zboží, místa a doby dodání, rozsahu odpovědnosti jedné strany vůči druhé straně nebo řešení sporů, se považují za podstatnou změnu podmínky nabídky. 

BP601Zk Soutěžní právo

A k tomuto? Přednášky zase inteligentně na 8 ráno, takže jsem nebyl ani na jedné.
Ochrana hospodářské soutěže, kartely, dominantní postavení, ÚOHS. Samý záživný věci ze státní správy. Druhá část nekalá soutěž podle občanského zákoníku. U zkoušky třeba prej jaký je rozdíl mezi zlehčováním a srovnávací reklamou? Fakt netuším, ani nevím, k čemu by mi to mělo být. Pohrával si tam se mnou jak kočka s myší a měl plné právo mě vyrazit. Leč některé zkoušky dopadly hůře, než bych čekal, a některé zase lépe, jako tato. Takže mi to dal. Prej co profesně dělám. To by se mi to soutěžní právo prej mohlo hodit ... no nevím.



Ale to podstatné je, že studium je hotovo.
Finíto :-)

středa 19. dubna 2017

Doklady požadované při uvádění do provozu

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů v částech D.1.4 a D.2 (tedy v částech, které se týkají i elektroinstalací) po projektantech požaduje, aby v technické zprávě dokumentace pro provádění stavby byl uveden "Seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání".
Jaké doklady to v oblasti vyhrazených technických zařízení elektro jsou?

Co má zhotovitel dodat v rámci realizace díla a jeho uvedení do provozu?


Pokud bude laická obsluha (spotřebitelé), tak ještě navíc:
  • veškeré výše uvedené informace musí být poskytnuty v českém jazyce
    (srov. § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 102/2001 Sb. a § 11 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb.)
  • průvodní dokumentaci obsahující všeobecné poučení o správném a bezpečném užívání
    (srov. ČSN 33 1310 ed. 2, čl. 5)
  • doklady o prokazatelném seznámení se správným a bezpečným užíváním elektrické instalace
    (srov. ČSN 33 1310 ed. 2, čl. 7.5 a 7.6)

Pokud bude zdravotnictví, tak ještě navíc:
  • protokol o klasifikaci zdravotnických prostor a další důležité dokumenty
    (srov. ČSN 33 2000-7-710, čl. 710.514.5.1)
  • návody k obsluze a údržbě
    (srov. ČSN 33 2000-7-710, čl. 710.514.5.2)

V případě průmyslových instalací pak existuje šikovná norma ČSN EN 62337 ed. 2, která popisuje požadované kroky a činnosti, včetně rozdělení kompetencí, co má zajišťovat zhotovitel a co provozovatel (viz tabulky v příloze B). Bohužel je ale tato norma jen v angličtině.

Kdyby Vás někoho něco dalšího napadlo, napište do komentářů.
Počítám s tím, že to průběžně budu doplňovat a aktualizovat.



Kopírujte, přebírejte, používejte, dodávejte, vyžadujte :-)



EDIT 20. 4. 2017: Doplněny požadavky pro zdravotnictví
EDIT 28. 4. 2017: Doplněny požadavky pro požárně bezpečnostní zařízení
EDIT 23. 5. 2017: Doplněny požadavky na oteplení rozváděčů a analýzu rizika
EDIT 9. 7. 2017: Zpřesněny odkazy na zakonyprolidi.cz (zjistil jsem, že jde odkazovat přímo odstavce)

pátek 7. dubna 2017

Odpovědnost projektanta elektro

Po dvou a půl letech bádání a psaní byla dnes zveřejněna má bakalářská práce.
Odhadem do měsíce by tam měly přibýt i posudky vedoucího práce a oponenta.
Sám jsem na ně zvědavý, uvidíme.

Jak vůbec vznikl nápad na toto téma?

Že jsem se nějak dostal na právnickou fakultu už jsem psal.
Poté, co jsem byl v červnu 2014 úspěšně přijat, vyšel v časopise Elektro článek, jak projektant elektro za všechno odpovídá. Tou dobou už mi však na základě předchozích událostí (viz níže v poděkování) bylo víceméně jasné, že je to opět nic neříkající blábol (včetně plácání o tom, jak není stanovena povinnost dodržovat normy; viz poznámka pod čarou č. 34 v bakalářské práci, ale o tom už jsem psal). U projektanta nešlo o nic jiného, než o opsaný § 159 odst. 2 stavebního zákona, doplnění pár řádky o protokolu vnějších vlivů, bez jakýchkoli dalších souvislostí. Tehdy jsem na něj napsal reakci. Což samozřejmě vyvolalo nevoli, neboť co si to dovoluji zpochybňovat názor čestného předsedy ESČ, Elektrotechnického svazu českého!? Každopádně oběma autorům v odkazech je nutno poděkovat, neboť bez nich by též práce patrně nikdy nevznikla. Neb mě jejich přístup vyburcoval. Hned v prvním semestru jsme měli předmět základy akademického psaní, kde jsme v říjnu/listopadu 2014 dostali za úkol dát dohromady odůvodnění tématu případné budoucí bakalářské práce. No a v tu chvíli mi to tehdá všechno seplo ...
... vždyť já jsem na té škole proto, abych to téma probádal!

Jak práce vznikala?

Dlouho a těžko, přetěžko ...

Hned někdy z kraje prvního ročníku jsem začal sbírat a sepisovat vše, co se k tématu dalo sehnat.
Čehož teda úplně moc nebylo, protože na téma odpovědnosti projektantů nejspíš nikdo žádnou práci ještě nepsal. Proč taky, když "projektant odpovídá"? A pokud napsal, tak to zase bylo jen opsání odstavce ze stavebního zákona, bez dalších návazností. Víceméně jsem asi rok dohledával souvislosti, pročítal hromadu cizích závěrečných prací na všemožná témata (obchodní závazky, vadné plnění, projektová činnost, výstavba, ale i další nesouvisející témata), pak jsem přečetl hromadu knih, jejichž odkazy mě v těch pracích zaujaly, pročítal stohy judikatury.
Vznikla první asi 80 stránková slátanina všeho možného ... včetně prvních schémat:

V průběhu 2014-2016 jsem absolvoval i nemálo "právních" přednášek na ČKAIT, o odpovědnosti autorizovaných osob, o vadách staveb, smlouvách o dílo, o stavebním zákonu, o veřejných zakázkách, atd. Některé z nich byly vynikající, zejména Mgr. Šianský, JUDr. Adámková, JUDr. Bányaiová, JUDr. Klee. Nicméně tito už tak jednoznačně netvrdili, že by projektant odpovídal vždy a za vše. Začínalo to postupně do sebe všechno zapadat. Včetně třeba i rozsudků citovaných v práci, nad kterými člověk zůstával zírat v němém úžasu, jak může být vše jinak.

Ve druhém ročníku jsem tu první verzi nicméně odložil a začal tvořit verzi druhou. Snad lepší.
S postupem víceméně stále stejným; pročítání závěrečných prací, podle nich knihy, ze kterých čerpaly zajímavé myšlenky, stejně tak odkazovaná judikatura. Někdy ve druhém ročníku jsme měli předmět základy civilního procesu (neboli jak to chodí u soudu). Což se tehdy sešlo i s neplatiči, tak jsem si tehdy řekl, že bude dobré si probíranou látku vyzkoušet i v praxi ... a víceméně z tohoto důvodu jsem je zažaloval (spory byly o nevýznamné bagatelní částky do 10 tis, z tohoto pohledu to nestálo za řeč; a jelikož nebylo moc co ztratit, tak proč ne?). A přípravy k soudu mě pak zase navedly na mnohé další poznatky do bakalářské práce. Tehdá jsem si tak myslel, že do konce druháku práci dopíšu, přes prázdniny ji dám přečíst 5-10 lidem, pak to jen doladím a bude hotovo. Chyba lávky! Koncem druháku jsem od jiného vyučujícího dostal doporučení na vedoucího bakalářské práce, tak jsem jej šel požádat, jestli by mi téma vzal. Říkal, že téma se mu líbí, byť já už tou dobou docela tápal, jak s tou prací dál. Nabobtnalo to na 90 stran mnohdy i žoviálního žvanění, přičemž dost kapitol ještě nebylo ani napsaných.
Trochu (dost) jsem se v tom začal ztrácet.

Nicméně vedoucí práce do toho přišel v pravou chvíli. Udal mi směr, kudy by se měla práce ubírat a co by měla řešit, dal mi limit, že by neměla mít víc jak 30-40 stran (eh?!), dal mi pokyny co má sepsané pro diplomanty, ve kterých byla spousta výborných podnětů. I další výborné literatury.

Stalo se tudíž nevyhnutelné. Vše dosud napsané jsem odložil a začal psát dotřetice znovu.
Od léta do podzimu 2016 jsem dal dohromady kostru finální podoby a sepsal jakousi předfinální verzi. Teď už to šlo trochu jednodušeji, neb jsem měl v hlavě poznatky předchozích dvou rozpracovaností. Během předposledního semestru jsem nicméně makal a psal "o-sto-šest", neb mi vedoucí práce nabídnul, že si ji přečte a opřipomínkuje. Teprve ale až koncem listopadu 2016, tedy více jak po dvou letech, spatřuje světlo světa ucelených 35 stran textu k připomínkování. Práce tehdy ještě neměla závěr, ale podobnost s finální verzí už vidět byla. Stejnou verzi jsem na podzimním úvodu do projektování dal narychlo přečíst i Jiřímu Horákovi, kterému se tam však myslím některé věci příliš nelíbily. :-) Za únor a březen jsem pak reflektoval připomínky obou, a práci dopsal.

Strašně dlouho jsem se třeba trápil se závěrem. Nevěděl jsem si rady, co do něj napsat. Je ale fascinující, jak některé věci za Vámi přijdou úplně samy. Šel jsem předposlední březnovou sobotu ještě dohledávat nějaké drobnosti do města do komentářů k občanskému zákoníku a po cestě zpět mě začaly napadat kompletní věty. Jedna za druhou. Až jsem musel vytáhnout telefon a začít si to diktovat, abych to nezapomněl. Takže závěr ke mě přišel sám, ten jsem jen zapsal :-) Ostatně spousta věcí přicházela sama naproti. Jedu takhle jednou vlakem z/do Brna a v 1. třídě dostanete noviny. Zprávy nesleduji, takže ani tisk nečtu, ale co po cestě dělat, tak to prolistuju. No a v jednom článku je tam odkaz na rozsudek, který mi přesně zapadl do práce. Nevěřte však, že by existovaly náhody.

Neumím si vůbec představit, kdybych neměl rozpracované vlastní téma, jak bych případnou jinou bakalářku měl napsat za půl roku (zadání a výběr témat je někdy tuším v září/říjnu, odevzdává se v polovině dubna).
To musí být pro studenty docela masakr.

Poděkování

Díky patří mé ženě za prvotní impuls, zdali si nechci dát přihlášku na MU PrF.
Ale zejména za veškerou podporu, kterou mi po celou dobu dávala a dává.
A stejně tak i za pomoc s jazykovými korekcemi práce.

Děkuji Ing. Tomáši Kainrathovi, díky jehož reklamaci v roce 2013 mi JUDr. Ondřej Kochman poprvé nabořil dogma „projektant odpovídá“; současně mi tím též oba dali i jeden z impulsů ke studiu. Děkuji doc. JUDr. Ing. Josefu Šilhánovi, Ph.D. za přijetí mého vlastního tématu, a za nasměrování v mém tápání ohledně jeho zpracování.

Děkuji Ing. Jiřímu Horákovi a Janu Bočkovi za naše odborné debaty, které mne nutí přemýšlet více v souvislostech a neustále mne posouvají dál a dál. Děkuji diskutujícím na diskuse.elektrika.cz za rozšiřování mých obzorů. Děkuji všem, kteří se zapříčinili vznik této práce, ač o tom sami možná ani neví. Děkuji Lence Parýzkové, Ing. Josefu Košťálovi a Michalu Randovi za vloženou důvěru, za možnost publikovat a přednášet, což nepochybně též přispělo k úrovni této práce. Děkuji Jaroslavu Dokoupilovi za pomoc s překladem abstraktu a klíčových slov (jemu můžete mimochodem poděkovat i za to, že tento blog vůbec existuje :-).

Dík patří i všem podvraťákům, které jsem dosud potkal, neb z chyb se člověk nejvíc učí.
Všechno souvisí se vším a i oni mnohým přispěli k této práci.
Budiž jim proto tímto všem odpuštěno.


Jaká je tedy odpovědnost projektanta elektro?

Hmm ... na lehkou otázku nelehká odpověď.
Každopádně není absolutní, jak se tvrdilo v odkazovaných článcích na začátku.
Ale pozor, kliknutím na odkaz otevíráte Pandořinu skříňku :-)



EDIT 15. 4. 2017: Otevřel jsem zase po čase časopis Elektro a nestačím se divit!
Na straně 130 další kacířské myšlenky, že odpovědnost projektanta nemusí být neomezená?
Před pár lety nemyslitelné (viz odkazy ESČ v úvodním odstavci zde výše :-)