středa 15. listopadu 2017

Standardy projektových činností

Sestavovat nabídky bývá občas dost těžké.
Nevím jak jiní, ale moje zkušenost z poptávek je taková, že dostávám naprosté minimum informací.
Jedna z nejkrásnějších poptávek co jsem třeba za letošní rok měl, že pro zpracování nabídky na rekonstrukci stávajícího objektu o celkové hrubé podlahové ploše asi 20 tis m2 byly jediným podkladem čísla parcel v katastru nemovitostí. Nic víc. Ale i drtivá většina dalších poptávek bývá způsobem takhle vypadá stavba, dejte nám cenu.
No jo, ale cenu za co? Dobře, stupně projektů víme, ale dál?
Co všechno budete chtít a co si naopak zajišťujete sami?

Paradoxem je, že obě komory, jak ČKA, tak ČKAIT, pro tyto situace mají zpracované metodické pomůcky. Paradoxem proto, že jsem si u nich příliš nevšimnul nějaké výraznější aktivity k podpoře činností svých členů. Takže obě komory sice vydaly metodické pomůcky k tomu, co patří mezi standardní činnosti projektanta, co jsou naopak už nadstandardní činnosti, co spadá do inženýrských činností, co do speciálních odborných činností, atd. ...
... ale aby jste to někde našli, tak musíte být pomalu detektivem.
Soudím tak i podle toho, že o nich takřka nikdo neví.
Nicméně existují.

Netuším jak dlouho, ale nějaký pátek už podle mě ano.
Obsah pomůcek obou komor je víceméně identický, zásadního rozdílu jsem si všiml akorát v barvách.

Metodické pomůcky České komory architektů:
Fáze služby 1: příprava zakázky
Fáze služby 2: studie / návrh stavby
Fáze služby 3: dokumentace pro umístění stavby (DUR)
Fáze služby 4: dokumentace pro povolení stavby (DSP)
Fáze služby 5: prováděcí dokumentace (DPS)
Fáze služby 6: soupis prací a dodávek
Fáze služby 7: autorský dozor

Metodické pomůcky České komory autorizovaných inženýrů a techniků, činných ve výstavbě:
Výkonová fáze 1: příprava zakázky
Výkonová fáze 2: návrh/studie stavby
Výkonová fáze 3: dokumentace pro umístění stavby (DUR)
Výkonová fáze 4: dokumentace pro povolení nebo ohlášení stavby (DSP)
Výkonová fáze 5: dokumentace pro provádění stavby (DPS)
Výkonová fáze 6: soupis prací a dodávek
Výkonová fáze 7: autorský dozor

Není tudíž nic jednoduššího, než se v nabídkách odkazovat na výše uvedené materiály.
"Součástí nabízených cen jsou standardní činnosti dle metodických pomůcek ČKA / ČKAIT."
Ale vždy je potřeba jasně dát odkaz na ty které konkrétní pomůcky. No a hned je tím jasně dáno, jaké činnosti v ceně jako projektant máte máte, a jaké už ne. Taky netřeba moc dumat nad tím, co je standardně v ceně, a co už jsou činnosti za příplatek. A samozřejmě to eliminuje i případné budoucí spory o to, co jste měli nebo neměli řešit. Navíc mezi podnikateli (pozor, nikoli ale vůči spotřebiteli) je takováto možnost definování podmínek spolupráce zakotvena přímo v občanském zákoníku:
§ 1751
(3) Při uzavření smlouvy mezi podnikateli lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.



PS: V materiálech obou komor si doporučuji v jejich barevném záhlaví všimnout, k čemu slouží dokumentace pro provádění stavby. V jakých se vypracovává podrobnostech a k čemu že slouží jako podklad ...
Neboli to, co tvrdím už dlouho. Dokumentace pro provádění stavby neslouží k realizaci díla.

PPS: V materiálu ČKA si u prováděcí dokumentace zcela vpravo všimněte, kdo je oprávněn ji zpracovávat.

pondělí 9. října 2017

Na volné noze: říkejme jim "Karel"

Inspirováno životem, aneb miniseriál o tom, jakými anomáliemi se nesmíte při projektování nechat rozhodit :-)



"Karel" si na Vás mnohdy vzpomene až v okamžiku, když mu teče do bot.
S normálními projekty se Vás poptat neobtěžuje.
(samozřejmě ale očekává, že ihned všeho necháte, a začnete skákat, jak potřebuje)


"Karel" Vám bude tvrdit, že je u nich zvykem na své subdodavatele přenášet podmínky svých smluv.
Opomene ale dodat, že sankce vůči Vám z původní smlouvy nechá, ale sankce vůči sobě odmaže.
(aneb to ani nečtěte, si přece věříme, ne?)


"Karlovi" předložíte nabídku, ten ji nijak nekomentuje, ale jelikož jej tlačí termín, tak rovnou začne vyžadovat plnění, které jste nabízeli. Takže pro něj děláte vše tak, jak potřebuje, ale když je práce hotová, odevzdáte ji a dojde na fakturaci, tak se začne podivovat nad cenou v nabídce. Že je to nějak moc, a že vám tolik nedá.
(aneb sorry, se nám to prostě nehodí)


"Karel" po Vás vyžaduje bezpodmínečné plnění dohodnutých termínů.
Plnění dohodnutých splatností jej nezajímá, Vám bude platit, až zaplatí jemu.
(čili když jemu nezaplatí, tak nezaplatí ani on Vám?)


"Karel" Vám bude tvrdit, že bez Vašeho podpisu je Vámi vystavená faktura neplatná, a že ji tedy nemůže zaplatit. Dokumentaci sice odevzdáváte elektronicky, ale fakturu máte vytisknout, podepsat, naskenovat a poslat mu ji s naskenovaným podpisem emailem. Pak k němu máte ještě osobně přijít, a tu samou fakturu znovu osobně podepsat.
(aby to bylo jakože v cajku)


"Karel" zhotovitel strašně rychle potřebuje realizační projekt. Patrně proto, že buďto někde slíbil, že jej zajistí, anebo proto, že bez něj neví, jak má co udělat. Nikdy jste o něm neslyšeli, ale dělali jste předchozí dokumentaci pro povolení stavby, takže se na Vás obrátil, aniž byste mu cokoli nabídli či přislíbili. Rovnou Vám vypálí objednávku s termínem "ihned", cena prý "dohodou" ...
(dohodou patrně až po odevzdání, kdy se s Vámi dohodne, že Vám nedá buďto nic, anebo až co mu zbyde)


pátek 29. září 2017

BIM výročně podesáté

V pondělí byla vládou schválena Koncepce zavádění metody BIM v České republice (viz bod č. 10).
Schválený koncept zavádění BIM je k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Nejzajímavější na tom celém je asi strana 38, kde je harmonogram postupného zavádění.
Koncem roku 2018 má být formátu IFC vyhlášen jako celostátně podporovaný pro BIM model.
Na přelomu 2018/2019 mají vzniknout standardy LOD pro jednotlivé stupně dokumentací.
V roce 2019 má vzniknout databáze pro požadované vlastnosti stavebních výrobků.
Od roku 2022 má být uložena povinnost použití BIM pro nadlimitní VZ na stavební práce.

Z mého pohledu je těch 5 následujících let v oblasti BIM ještě hodně co dělat.
Zejména i proto, že pokud se dnes mluví o BIM, mluví se vesměs pouze o Revitu.

Inu, uvidíme.

neděle 10. září 2017

O cenách III: hodinová sazba

Jaká je Vaše hodinová sazba?

Hm. Pokaždé, když jsem v minulosti dostal tuhle otázku, tak jsem moc nevěděl, co na ni mám odpovědět? Nevím. Kde to mám najít? Jaká může být hodinová sazba projektanta? V prvním příspěvku o cenách jsem uváděl nějaké hodinové sazby z ankety. Jenže to byla anketa z roku 2013. Teď je rok 2017.

A vůbec, na kolik jsou údaje z té ankety relevantní? Vzorek dotázaných byl tak max. 50 lidí. A na kolik jsou údaje z té ankety relevantní vůči mě? Na kolik dělám třeba to samé, co dotázaní?
Příliš mnoho otazníků a příliš mnoho neznámých.

Nedávno mě však trklo, že hodinovou sazbu je vlastně poměrně jednoduché zjistit.
Za rok má každý podnikatel nějaký obrat.
Rok má nějaký počet pracovních dnů.
Je nějaký stanovený počet pracovních hodin v týdnu.
Je nějaká stanovená minimální výměra dovolené v roce.

No a odtud je to už jen otázka matematiky základní školy:
HODINOVÁ SAZBA = OBRAT : ((DNŮ V ROCE - DOVOLENÁ) x (HODIN V TÝDNU : 5))

Samozřejmě u podnikatele je např. otázkou relevantnost odpracovaných hodin v týdnu.
Stejně tak délka dovolené, někomu stačí 4 týdny, někomu jich nestačí ani 12.
Ale jako nějaké základní vodítko to může sloužit velmi dobře, ne?
A navíc, takto vypočtenou hodinovou sazbu si snadno obhájíte.
Plyne totiž z Vašeho obratu, není to nepodložené střílení.


Jenže ...
... ona ta hodinová sazba dokáže být mrška nevyzpytatelná.


Protože k čemu je komu údaj o Vaší hodinové sazbě, když zůstává neznámou produktivita?
Bude levnější projektant, který dělá za 150,-/hodinu, ale bude mu to šnečím tempem trvat týden, anebo projektant, který dělá za 750,-/hodinu, ale za den to bude mít hotové?
Prostou matematikou dospějete k tomu, že od obou to budete mít stejně drahé.
Ale kdybyste se jich na začátku zeptali na jejich hodinovou sazbu, komu podle ní dáte přednost ... ?

Takže, k čemu vlastně je dotaz, jaká je Vaše hodinová sazba?
Pro zjištění ceny projektu dle mě k ničemu, protože nezodpovídá otázku produktivity.
Maximálně je tak dobrá pro oceňování nějakých doprovodných činností okolo.

S hodinovou sazbou můžete narazit i na krásná dilemata.
Např. někdo bude chtít, abyste někam jeli. Půl dne až den máte zabít někde na cestách. Jakou hodinovou sazbou to oceníte? Zadarmo? Podle ceníků (tenhle podle mě vychází ze sazebníku UNIKA), které říkají, že za pomocné práce (kam spadá např. i čas strávený na cestách a na jednáních) náleží nějaká sazba? Anebo svojí hodinovou sazbou, která vychází z Vašeho obratu, byť může být i násobně vyšší?


Nedávno jsem kdesi četl, že životní čas každého je tou nejcennější komoditou.
Že profesí/zaměstnáním neděláme v podstatě nic jiného, než že prodáváme svůj životní čas.
Z tohoto pohledu je odpověď na dilema předchozího odstavce poměrně jednoduchá, což?

pondělí 4. září 2017

Nábor

Vida, ani jsem se nenadál, a další rok utekl jako voda.
Se začátkem školního roku začal tradičně v našem dojo i další nábor, případně máte-li Facebook. Přijít lze samozřejmě bez obav a kdykoli, na kterýkoli tréning! Takže jestli jste někde z okolí, tak neznám lepší způsob jak si protáhnout tělo, a vyčistit i hlavu :-)





PS: Mě se teda zrovna minulý týden podařilo ... ehm se na tréningu odrovnat. Ono proniknout do aiki otoshi není zdá se zas taková legrace :-) Legrace však bude, že mě tohle čeká na dalších zkouškách ...

čtvrtek 3. srpna 2017

BIM podeváté ... aneb od teorie k praxi

Díval jsem se, že poslední příspěvek na téma BIM jsem napsal před víc jak rokem.
Názor na celou oblast BIMu, a zejména pak na SW nástroje, se nicméně v zásadě nijak nezměnil.
Elektro stále není moc v čem kreslit, v Revitu MEP pak už vůbec ne. Ten je cenově naprosto mimo, navíc polovinu věcí v tom vůbec nenakreslíte, takže je pak budete dodělávat v AutoCADu ve 2D? To má být BIM?
Jediná rozumná alternativa se tak (zatím) stále jeví DDS CAD.

Oblast BIM celou dobu samozřejmě po očku sleduji.
Absolvoval jsem mezi tím i nějaké semináře na toto téma. Vše se ale nese v zásadě stále ve stejném duchu. Všichni naříkají, jak nejsou profese v BIMu, zejména pak elektro. Když se ozvete, že v BIMu udělat elektro umíte, tak dostanete pokaždé stejnou odpověď. My to elektro v tom BIMu zas až tak nepotřebujeme ...
Tzn. stále je to stejné, jako před třemi lety?!

Takže sedět a čekat, až někdo začne elektro v BIM poptávat, patrně nevede nikam.
Je tedy potřeba udělat ten krok napřed, a skočit do BIMu sám od sebe.
Zkoušel jsem nejprve nějaké jednoduché věci, pak to zas nějaký čas leželo u ledu.
Až to jednoho dne, kdy jsem si řekl, že je potřeba začít dělat nové projekty v BIM.
I když je v BIM nikdo nechce, i když jsou stavební podklady ve 2D. Ostatně, má to přeci pomoci hlavně ve vykazování, ne? Dobré na DDS CAD je, že můžete projektovat i tehdy, pokud je stavba klasicky ve 2D.
Čili i když stavař nedělá v BIM, tak část elektro lze bez problémů dělat v BIM.

Takže pro představu, jak vypadá část elektro bytového domu pro stavební povolení v BIM (resp. je to bytový dům sestavený ze dvou bloků pro 40 a 55 bytů, se společnou podzemní parkovací částí):

Stavebko se v tom zatím dělalo relativně dobře, uvidíme jaká pakárna bude to následně přetvořit na prováděčku.

Co mi po prvním projektu přijde na DDS-CADu dobré:

  • elektroinstalace lze kreslit i do obyčejných 2D půdorysů v DWG, není podmínkou mít 3D model stavby (čili to má potenciál nahradit běžný AutoCAD; viz i připojená ukázka, stavaři to měli "jen" ve 2D)
  • s programem lze pracovat jako s klasickým CADem ve 2D; normálně se ve 2D rozmisťují značky v půdorysu, jen se k nim zadává výška umístění (šikovné)
  • pokud si stavební DWG nahraji do složky XREF a z ní si je pak odkazuji, tak při změně půdorysů stačí DWG jen přepsat novějšími a DDS si je sám přenačte (šikovné)
  • do modelu si lze podkládat DWG profesí (což je šikovné, pokud tedy profesant není bourák, co kreslí v prostoru někde úplně jinde, než kde jsou společné souřadnice stavby)
  • výsledek práce v DDS lze vyexportovat do DWG a výkres dotvořit klasicky v AutoCADu
  • když si připojíte XREF do pozadí, tak jej lze uzamknout, takže jej lze sice vidět, ale nejde vůbec vybrat; což je super a třeba v AutoCAD jsem dodnes nepřišel na to, jak v něm udělat to samé (tam jej lze stále vybrat, i když je zamčený či zmražený)
  • samozřejmě to bleskurychle vykáže všechno, co je nakreslené
  • je to relativně svižné (na sestavě z roku 2012)

Co jsou sice blbosti, ale zamrzí:

  • DDS umožňuje nastavit krok, ve kterém pak kreslíte (což používám, neb se pak lehce udržují pravidelné rozestupy kabelů, apod.); blbý ale je, že pokud odzoomuji tak, že nevidím body kroku, a umístím nějaký prvek, tak se vloží mimo rastr (AutoCAD naproti tomu rastr drží bez ohledu na odzoomování)
  • patrně nejde (resp. jsem zatím nepřišel na to jak) používat vícerámečky pro instalační přístroje; občas se třeba používá to, že se osadí vícerámeček, ve kterém zůstane jedna dvě pozice volná pro slaboproud; no jo, jenže jak to potom vykázat, když to nejde nakreslit ...?
  • nejde jednoduše posunout celou stoupačku, jdoucí skrze objekt (tzn. přes více podlaží); je bohužel nutné ručně posunovat každé jedno podlaží za druhým (tzn. vopruz)
  • je v tom strašně těžkopádná práce s textem
  • lidé s estetickým cítěním budou podle mě asi trochu zklamáni, neboť výstupy z DDS nejdou udělat tak dobře, jako výstupy z AutoCAD (myslím tím vzhledově, jak ty výkresy a výstupy potom vypadají)
  • drobné odchylky od zvyklostí ovládání AutoCAD

Co (zatím?) naopak na DDS-CADu považuji za (dost) blbé:

  • hodně grafických symbolů neodpovídá IEC 60617 (namátkou značky vývodů, požárních klapek, atd.), ani ČSN 35 7606 (ochrana před bleskem); to považuji za poměrně velký průšvih, neb výkresům nikdo na první pohled nebude rozumnět
  • mnohé údaje je nutno zadávat dvakrát!? tak tohle je hodně špatné; ve stavebku např. potřebuji jenom rozmístit vývody pro napájená zařízení a potřebuji k nim zadat (a i zobrazit) hodnoty A nebo kW; jenže aby se tyto údaje zobrazily, musím je zadávat jako obyčejný text; průšvih nastává v okamžiku, kdy budu pracovat na dalším stupni dokumentace a budu dopojovat kabely - namísto toho, abych jen přivedl kabel k danému vývodu a on si načetl již zadané hodnoty A nebo kW, tak tyto hodnoty musím znovu zadávat v dialogu kabelu (samozřejmě, protože obyčejný text si neumí ze symbolu načíst ... jenže já tím pádem jeden a ten samý údaj musím zadávat dvakrát, což je samozřejmě špatně)
  • dost těžkopádná práce s rozváděči (např. ve stavebku nemůžu naflákat jen kostičky s nějakým rozměrem; DDS mě nutí vždy vybrat nějaký konkrétní rozváděč z databáze, takže když jej nemám v databázi, tak jej neumístím; navíc ve stavebku kolikrát ani nevím, jak bude přesně velký, takže být tlačen do výběru konkrétního výrobku je dost omezující)
  • u sdružených kabelových tras to neumí reflektovat šířku kabelů, nakreslí to jen jednu čárku, ve které jsou schované všechny kabely; sice je takto asi zvykem kreslit, ale vůbec z toho nepoznáte, jak ta kabelová trasa má být vlastně široká (a přitom program eviduje i tloušťky kabelů, takže není nic jednoduššího, než tam přidat nějaký nástroj na určování potřebné šířky)
  • neskutečně komplikovaná a uživatelsky nepřívětivá práce s databázemi (nic tak strašného jsem za poslední roky snad v žádném programu neviděl); přidat např. nějaké nové typy kabelů do databáze v zásadě bez technické podpory dokážete horko-těžko (neskutečný vopruz)
  • hodně věcí je založeno na textové bázi (což na jednu stranu chápu, že je plus pro univerzálnost a otevřenost), ale z uživatelského hlediska to považuji za strašně nepřívětivé, neb když chcete něco někde nastavit, tak musíte editovat nějaké textové soubory, či textové řetězce?! (neskutečný vopruz)
  • při exportu elektroinstalace z DDS přes univerzální výměnný formát IFC a jejím následném načtení do celkového modelu stavby v Revitu se rozpadá diakritika, kdy místo písmenek s háčky a čárkami jsou zobrazené klikyháky, což vypadá děsně; pokud objednatel bude trvat na řádném importu do Revitu, tak máte asi smůlu, patrně to nedáte dohromady
  • a samozřejmě neexistují žádné "bloky" výrobků od výrobců, takže co si nenamodelujete, to nemáte (což je ale obecný povzdech pro jakýkoli BIM SW)
  • chtěl jsem napsat "nepadá to" ... nicméně už to i spadlo
  • drobné nekorektnosti v chování, např. nevím proč mi přestalo fungovat uchopování k rastru, svítidla v externím DWG vložíte ve výšce 0 mm a ony jsou přitom pod stropem, svítidlům dáte pozici "strop", ale ve 3D pohledu je vidíte na podlaze, atd. atd.

Jak bych si představoval ideál?

  • Profese udělají ve 3D rozmístění jejich zařízení
  • Rozmístěná zařízení profesí v sobě nesou napojovací body a informace o označení zařízení, o jeho příkonu, atd.; tyto údaje se automaticky přenesou do profese elektro
  • Ve stavebku jen přiřadím příslušná zařízení rozváděčům, ty si automaticky načtou jednotlivé příkony a celé to vyplivne energetickou bilanci
  • V okamžiku, kdy ke každému zařízení přijdu s kabelem, tak si z daného zařízení načte údaje o příkonu a podle toho si rovnou zkontroluje úbytek a dimenzi
  • Celou stavbu lze zobrazit ve 3D, program k ní navalí valivé koule a rovnou mi označí místa, kde se koule dotýkají, a tím pádem kde mám řešit jímače (nic jiného, než modelování v prostoru)
  • V okamžiku, kdy do modelu nakreslím jímací soustavu, tak pro ni spočte dostatečné vzdálenosti pro svody, ideálně je zobrazí nějakou šedou plochou (např. stejně jako DDS zobrazuje dosah pohybových čidel; to samé dnes už umí např. DEHNsupport)
  • No a samozřejmě vychytat mouchy, popisované výše ...

Jen mám trochu obavu, že ty mé představy bude až hudba (dost) vzdálené budoucnosti ...
Jestli kdy vůbec ... ?

pátek 21. července 2017

Generátor technických zpráv

Celkem by mě zajímalo, kolik projektantů baví psát technické zprávy?
A kolik z projektantů považuje psaní technických zpráv za nutné zlo?

Podle toho, co bývá k vidění, je hodně technických zpráv nejspíš výsledkem Ctrl+C/V (včetně takových tragédií, jaká se mi dostala do rukou tento týden; projekt z března letošního roku, a že prý budou dodrženy technické požadavky na výstavbu podle vyhlášky č. 137/1998 Sb. ... co na tom, že ta vyhláška už 8 let neplatí?). Hromady neplatných norem pak bývají častým standardem. Stejně jako hromady nesmyslných a ničím nepodložených požadavků.

Nemůžu říci, že bych si psaní technických zpráv nějak užíval.
Myslím ale, že dokážu dát dohromady text, který obsahuje vše potřebné.
Zejména poslední tři roky na právnické fakultě mě naučily hledat souvislosti.
Argumentovat konkrétními paragrafy konkrétních předpisů. Konkrétními články konkrétních norem. To studium mi tak vlastně pomohlo i v oblasti psaní technických zpráv, protože už mnohdy vím, proč je to či ono požadováno. Protože ten a ten paragraf toho a toho předpisu, ten a ten článek té a té normy.

Už několikrát se mi za poslední dobu vyplatilo, jak je dobré mít dobře napsanou technickou zprávu.
Při realizaci to totiž kde kdo zkouší. Už je to pomalu takový folklor. Zejména výpady typu to v dokumentaci nebylo, takže vícepráce. Nebylo? Jakto že ne? Tady máte napsáno, že zhotovitel má postupovat podle těchto a těchto vyjmenovaných norem a má dodržovat tyto a tyto vyjmenované zákony, nařízení vlády a vyhlášky. Samozřejmě neočekávám, že byste je znali nazpaměť ... ale přečetli jste si je aspoň? Když už technická zpráva obsahuje i odkazy na konkrétní články konkrétních norem, abyste to nemuseli číst celé, nalistovali jste si je? No tak si je přečtěte. Projektant není od toho, aby Vám to všechno z norem opisoval nebo Vám to předčítal.
Zkrátka dobře napsaná technická zpráva dokáže eliminovat spoustu starostí.
Jenže jak napsat dobrou technickou zprávu?

Byť si myslím, že mi psaní technických zpráv jde velmi dobře, tak to stále není jednoduché.
Které požadavky tam patří? Které už naopak ne, neb s danou věcí nesouvisí? Nezapomenout tam napsat to a to, v té a té variantě. Hlídat jestli to o čem píšu je ještě platné, anebo jestli už to není nahrazeno něčím novějším.
Není to úplně snadné. Jenže jak to zjednodušit? A jak nadto ještě zajistit, aby stejné zprávy dokázali dát dohromady i další projektanti, se kterými spolupracuji? Tak to už je řádově větší oříšek.

Když jsem přecházel ze zaměstnání na volnou nohu, narazil jsem na pojem "mozkový trust".
Bylo to tuším ve vynikající knize Napoleona Hilla Myšlením k bohatství. Nedávalo mi to tehdá úplně moc smysl, ale ani jsem to nijak nezatracoval. Ono to přijde časem. Inu přišlo. Mozkový trust je alfou a omegou tvoření a spolupráce. Věci, na které přijdete s jeho pomocí jako jedinec nevymyslíte. Ani Vás nenapadnou.

Začátkem června padla taková první idea. Nenápadná myšlenka. Zmínka.
Nejprve jsem ji zcela zavrhnul jako nesmysl s tím, že si nedovedu představit, jak by to mělo fungovat.
Pamatuji si, že to bylo v pátek. A taky si velmi dobře pamatuji, co se stalo hned další den v sobotu.
To mě z čistajasna hned napadlo, jak by to teoreticky fungovat bez problémů mohlo!
To, nad čím jsem prvně mávnul rukou jako nepoužitelné.
Čím dál víc to začíná mít naprosto reálné obrysy.

Generátor technických zpráv


Představte si, jako projektant ...
... nemuset psát gró každé technické zprávy
... nemuset přemýšlet co do ní patří a na co jsem ještě zapomněl
... nemuset hlídat, jestli náhodou není nějaká nová norma
... nemuset hlídat, jestli nejsou nějaké nové vyhlášky či zákony
... nemuset studovat tuny předpisů a norem a hledat v nich, co se projektu týká
... nemuset mít obavy, že se po mě někdo bude vozit, protože jsem něco nevyargumentoval
... nemuset trávit hodiny psaním technických zpráv.
Místo toho by stačilo jen zadat základní vstupní kriteria (jaký stupeň dokumentace, co je to za stavbu, kde se nachází, atd.) a ono by to vyplivlo do Wordu naformátovaný mustr technické zprávy, odpovídající požadavkům legislativy (čili obsahově podle vyhlášky o dokumentaci staveb)! Mustr, který by obsahoval související požadavky prostřednictvím odkazů na konkrétní paragrafy předpisů a konkrétní články norem. Do takového mustru by pak stačilo už jen dopsat jednu dvě kapitoly drobností (jak třeba bude objekt napojen, apod.).

Já když to slyšel prvně, tak jsem si říkal co je to za blbost?
Jak by todle mělo fungovat? Vždyť to by bylo složité jako prase. To přece nedá nikdo dohromady.
Jenže čím dýl nad tím v týmu přemýšlíme, tím konkrétnější rysy to dostává.
Tak na tomdle teď intenzivně makáme.



Jak by se Vám líbil generátor technických zpráv?
Mě jako projektantovi by se teda líbil hodně ...